Článek
Bývalá ústecká státní zástupkyně se po obvinění poslance Davida Ratha z korupce stala mediální hvězdou s puncem bojovnice proti korupci. V červenci 2012 ji ministr spravedlnosti po dlouhých spekulacích jmenoval vrchní státní zástupkyní v Praze. Stala se tak jednou z nevlivnějších žen v české veřejné sféře.
Kauza Rath
Žena, která strávila téměř deset let jako náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, a dohlížela tak na jeden z nejproblematičtějších českých regionů, se dostala do povědomí veřejnosti počátkem roku 2012. Tehdy měla na starosti kauzu poslance a exhejtmana Davida Ratha, jenž měl přijímat úplatky v souvislosti s rozdělováním zakázek ve Středočeském kraji.
Neústupná státní zástupkyně tehdy nekompromisně poslala "krakena" z ČSSD do vazby a lidé si zvykli vídat její tvář v médiích čím dál častěji. Pro některé se stala symbolem změn, které měly znamenat vymetání korupce z nejvyšších pater veřejné sféry. Vysloužila si také přezdívku Cattani v sukních, podle stejnojmenného komisaře ze seriálu Chobotnice.
Pochybnosti kolem jejího jmenování
Okamžitě se začalo spekulovat o ambicích úspěšné právničky, která v té době už čtyři roky šéfovala Unii státních zástupců a měla za sebou několik mediálně vděčných kauz.
Debaty o působení Bradáčové v české justici vyvrcholily červnovým bleskovým vyhazovem Jiřího Pospíšila (ODS) z postu ministra spravedlnosti. Premiér Petr Nečas (ODS), jehož napjaté vztahy s Pospíšilem nebyly žádným tajemstvím, krátce zdůvodnil své rozhodnutí manažerským nezvládnutím postu šéfa resortu. Veřejnost si však rychlé odvolání oblíbeného ministra vyložila po svém.
V době Pospíšilova odvolání totiž přistál na ministerstvu návrh nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana na jmenování Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Měla nahradit kritizovaného Vlastimila Rampulu. A právě tomu prý chtěl Nečas zabránit a Pospíšila odvolal dřív, než ten stihl Bradáčovou jmenovat. Nečas tvrdil, že o návrhu neměl ponětí.
Nově jmenovaný ministr spravedlnosti Pavel Blažek po několika týdnech otálení Bradáčovou jmenoval, a rozptýlil tak spekulace o účelovosti Pospíšilova odvolání.
Zleva ministr spravedlnosti Pavel Blažek, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman při jmenování Bradáčové vrchní státní zástupkyní.
Zákon o státním zastupitelství
Politici tento Blažkův krok veskrze kvitovali. Napříč spektrem znělo především to, že jejím vstupem do funkce se stabilizuje situace v soustavě státního zastupitelství a začnou se řešit citlivé a významné kauzy.
Ještě nástupem Bradáčové na vrchní státní zastupitelství se začalo propírat také přijetí zákona o státním zastupitelství, které Bradáčová spolu s Unií státních zástupců prosazuje. Zákon mimo jiné redukuje současnou soustavu státních zastupitelství na tři stupně a významně posiluje vliv nejvyššího státního zastupitelství, což podle mnohých povede k návratu ke generální prokuratuře.
Bradáčová v době, kdy vstoupila do širšího povědomí - po zadržení Davida Ratha.
Bradáčová ale okamžitě po svém jmenování odmítla, že by přijetí zákona znamenalo návrat k prokuratuře. Třístupňová soustava státního zastupitelství se jí ale jeví jako jednodušší. Zdůraznila navíc, že její nástup neznamená změnu systému, který podle ní musí fungovat kontinuálně. „Výměna figur je možná výměnou přístupu toho kterého člověka, nikoli systémová změna,“ řekla.
Práva dokončila jako jedna z nejlepších studentů
Bradáčová se narodila 1. března 1973 v Roudnici nad Labem, kde absolvovala tamní gymnázium a začala studovat práva na Karlově univerzitě. Ta dokončila v roce 1998, a dokonce jí byla udělena cena Karla Engliše pro nejlepší studenty.
Klíčový moment pro ni přišel v roce 2001, kdy byla jmenována státní zástupkyní v Litoměřicích. Odtud jen o dva roky později odešla do Ústí nad Labem, kde se stala náměstkyní krajského státního zástupce.
Z této pozice se angažovala v řadě mediálně známých kauz, jako byl mačetový útok v Novém Boru, případně privatizace Mostecké uhelné. Pozornost na sebe ale strhla až ve zmíněném případě Davida Ratha.
