Hlavní obsah

Klaus Iohannis

Foto: Vadim Ghirda, ČTK/AP
Článek

Klaus Iohannis byl v letech 2014 až 2025 prezidentem Rumunska. V úřadě měl skončit v roce 2024, ale do nových prezidentských voleb zasáhl ústavní soud. Ultranacionalistický kandidát a příznivec Vladimira Putina Calin Georgescu se dostal nečekaně do druhého kola. Dokumenty odtajněné Nejvyšší radou pro obranu země ukázaly, že výsledek voleb byl hrubě zkreslen zásahy z Ruska.

Podle ústavy měl Iohannis v mandátu pokračovat až do zvolení prezidenta nového, v únoru 2025 se však rozhodl odstoupit, když mu hrozilo suspendování parlamentem.

Rumunský prezident rezignoval

Evropa

Z populárního starosty autoritářem

Iohannis, jeden z příslušníků kdysi početné komunity rumunských Němců, proslul jako úspěšný starosta svého rodného města Sibiu. Během mandátu mezi roky 2000 až 2014 z ospalé lokality učinil jedno z turisticky nejpopulárnějších míst celého Rumunska. To se v roce 2007 například stalo evropským hlavním městem kultury.

Prezidentem byl zvolen v roce 2014. Pro své liberální a prozápadní hodnoty byl v rumunské společnosti populární a zejména na sebe upozornil svým bojem proti autoritářským tendencím rumunské sociální demokracie (PSD). I proto drtivě zvítězil i podruhé v roce 2019.

Jeho popularita skončila roku 2021, kdy se Iohannis obrátil proti hodnotám, které do té doby vyznával. Z prozápadního, liberálního politika se během politické krize stal neliberální aktér, kterému není proti srsti omezovat svobodu slova a tisku. Podpořil vznik koalice premiéra Nicolae Ciucă vedené sociální demokracií (PSD), proti které se dosud vymezoval, a zároveň přimknul k "silovějšímu stylu vládnutí". Podle týdeníku The Economist bylo Rumunsko v roce 2023 ještě méně demokratické než Maďarsko Viktora Orbána.

Články k tématu

Rumunský prezident rezignoval

Rumunský prezident Klaus Iohannis v pondělí odpoledne oznámil svoji rezignaci, která vejde v platnost ve středu. Rozhodl se tak poté, co se ho tamní parlament,...

Rumunsko mohutně zbrojí

Rumunsko výrazně navýšilo vojenský rozpočet. Ministr obrany Angle Tilvar v půlce prosince potvrdil, že na obranu půjde 2,5 procenta HDP, přičemž „asi...