Karlštejn

Gotický skvost na jihozápad od Prahy nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Ty zde s přestávkami vydržely až do počátku 17. století. Od té doby hrad chátral. Poslední úpravy, které jej přivedly do dnešního stavu, prodělal v roce 1886. Dnes je jedním z nejvíce navštěvovaných českých historických objektů.

Český král a římský císař nechal postavit Karlštejn jako panovnickou pokladnici, kam by uložil říšské korunovační klenoty a svaté relikvie. Později byly v jeho útrobách uchovávány i české korunovační klenoty a od 16. století také opisy zemských desek.

Celá stavba byla dokončena v roce 1365, ačkoli panovník se na hradě usídlil již o deset let dříve, údajně aby mohl osobně dohlížet na probíhající interiérové práce. Tehdy zbývalo dokončit ještě některé vnitřní součásti, zejména kapli svatého Kříže.

Hrad Karlštejn, jehož jméno vzniklo z původního názvu Karlův Týn, ční nad stejnojmenným městysem mezi Berounem a Dobřichovicemi. Rozkládá se na skalním ostrohu přibližně ve výšce 300 metrů nad mořem. Skládá se z několika samostatně opevněných částí, které jsou symbolicky postavené ve stupňovitém pořadí podle významnosti.

Zatímco na úplném počátku se nachází Studniční věž se studnou, ve které nikdy nebyla nalezena voda, jeho vrcholu dominuje masivní hranolová Velká věž, v níž se nachází slavná kaple svatého Kříže. Ta je známá pro svou velkolepou výzdobu. Kromě nástěnných maleb na stěnách pokrytých broušenými polodrahokamy se v ní nalézá 129 obrazů Kristova nebeského vojska od Mistra Theodorika, čímž si vysloužila titul největší portrétní galerie českých panovníků v České republice. Klenba je navíc pozlacena a pokryta čočkami z benátského skla.

Hrad byl postaven tak, aby dokázal odolat všem útokům a ochránit tak přechovávané klenoty. Na počátku patnáctého století se například ubránil útoku husitského uskupení Pražanů. Tehdy Karlštejn fungoval jako opora katolíků.

Od roku 1619, kdy byly korunovační klenoty z hradu odvezeny, začala stavba chátrat. Na konci třicetileté války byl navíc dobyt švédským vojskem a ve druhé polovině 17. století byl předán pro užívání českých královen a šlechtičen, jelikož už nestačil proti rozvíjející se vojenské technice.

Jeho stav nadále upadal, až na počátku 19. století navštívil objekt císař František I., který poskytl prostředky na opravu. Ta začala s více než sedmdesátiletým zpožděním pod vedením architekta Josefa Mockera. Jemu se pak ještě dlouho vyčítalo, že přestavbu provedl v duchu purismu, kdy se snažil hradu navrátit jeho původní podobu. Toto provedení se zachovalo až dodneška.

Kromě architektury sem dnes návštěvníci jezdí obdivovat také repliku svatováclavské koruny. Karlštejn také posloužil jako předloha divadelní hry Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně, na jejíž náměty byl v roce 1973 natočen stejnojmenný hudební film.

Od roku 1918 je ve vlastnictví Česka a je zpřístupněn veřejnosti.

V letech 2018- 2022 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Obnovovaly se především chátrající prostory přízemí, suterénu a sklepení Císařského paláce a také užitková zahrada na jižním parkánu.