Článek
Kanada je celosvětově významná v mnoha ohledech, a to nejen kvůli své rozloze. Na jejím území se nachází velké zásoby nerostných zdrojů, což z ní ve výsledku dělá ekonomickou velmoc. Od objevení Ameriky sem proudí velké množství imigrantů, a tak je značně národnostně různorodá. Bývalá britská kolonie je dnes pouze součástí Commonwealthu.
Druhý největší stát světa se rozkládá v severní části severoamerického světadílu. Jeho vrchní část je výrazně členitá a zahrnuje množství různě velkých ostrovů. Nejvýše položený z nich se téměř dotýká dánského ostrova Grónsko, jinak Kanada sousedí pouze se Spojenými státy. Ty jsou pro její fungování takřka nepostradatelné, především v otázce obchodu a ekonomiky. Bývalá anglická kolonie se dotýká tří oceánů: Atlantiku, Pacifiku a Severního ledového oceánu.
Území státu je rozděleno do tří teritorií a deseti provincií. Největší z nich je Quebec, nejlidnatější Ontario, kde se nachází hlavní město celého státu Ottawa. Tyto dvě provincie jsou hlavním centrem země. Lidé se zdržují především podél hranice s USA a při východním pobřeží. Důvodem je také fakt, že mají tyto oblasti z celé země nejmírnější klima.
Ačkoli již Kanada není britskou kolonií, stále patří do Britského společenství národů a za oficiální hlavu státu považuje panovníka Velké Británie. Toho v zemi zastupuje generální guvernér. V čele každé provincie stojí viceguvernér, teritoria vede korunní komisař. Zákonodárná moc náleží dvoukomorovému parlamentu, jehož sídlo se nachází v hlavním městě. Největší podíl v něm zastupují strany konzervativců a liberálů.
Země, kde leží dosud neobjevené kraje
Kanada se s celkovou rozlohou bezmála 10 milionů kilometrů čtverečních řadí hned za největší světovou zemi Rusko. Díky velké ploše jsou její přírodní i klimatické podmínky značně různorodé. Na většině území převládá subarktické podnebí s tuhými zimami a chladnými léty, ale v pobřežních oblastech je vlivem oceánu klima daleko příznivější. Mnohdy nehostinná místa jsou proto často neosídlená a údajně zde dosud existují oblasti, kam se člověk ještě nepodíval.
Západ země určuje pohoří Kordillery, jež se táhne celým kontinentem. Nejvyšší horou je šestitisícovka Mount Logan, která se nachází na severu země při hranicích s Aljaškou a je druhou nejvyšší horou Severní Ameriky. Zbytek pevninské části je převážně nížinatý, silně členité severní pobřeží přechází ve vyšších zeměpisných šířkách v desítky arktických ostrovů.
Permafrost v severních oblastech se směrem na jih mění v tundru, prérie a přibývá jehličnatých i smíšených lesů. Země je hustě poseta vodními plochami, zejména jezery, která zabírají zhruba desetinu celého území. Významná je skupina Velkých jezer, Velké Medvědí jezero, Velké otročí jezero a jezero Winnipeg. Nejdelší řeka Mackenzie na severozápadě země měří 4 240 kilometrů.