Článek
Jozef Tiso byl slovenský římskokatolický kněz, politik a prezident první Slovenské republiky (1939–1945). Ta sice byla prvním samostatným státem Slováků, vznikla ale jako satelitní stát nacistického Německa. Německo postavilo v březnu 1939 Tisa před volbu, že buď vyhlásí samostatnost, nebo bude Slovensko obsazeno jako české země.
Jako historická postava zůstává Tiso kontroverzní – pro některé byl symbolem slovenské státnosti, pro jiné zosobněním zrady a morálního selhání tváří v tvář totalitnímu režimu.
Za První republiky Tiso působil jako poslanec za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu v Československém parlamentu a aktivně prosazoval požadavky autonomie Slovenska v rámci první Československé republiky.
Jako prezident podporoval proněmeckou politiku a hrál klíčovou roli v deportacích slovenských Židů během holokaustu, což zůstává jedním z nejtemnějších aspektů jeho působení.
Po skončení druhé světové války byl Tiso zatčen, vydán do Československa a postaven před Národní soud. V roce 1947 byl odsouzen za válečné zločiny, kolaboraci a zločiny proti lidskosti, a následně popraven. Pohřben je v bazilice svatého Emeráma v Nitře.