Josef Skála

Josef Skála je zástupcem ultrakonzervativního křídla KSČM. Na devátém sjezdu KSČM v květnu 2016 byl zvolen místopředsedou strany pro ideologii, i když se snažil stát předsedou. Strana se ale s jeho často kontroverzními postoji k historii úplně neztotožnila. V roce 2018 opět kandidoval na předsedu, ovšem nakonec se nestal ani místopředsedou.

Poté, co se komunisté poprvé od revoluce nedostali po volbách 2021 do Sněmovny, oznámila KSČM Skálu jako kandidáta v prezidetských volbách 2023. Strana rozhodovala mezi dlouholetým předsedou Vojtěchem Filipem a Josefem Skálou, v hlasování Skála Filipa porazil.

„Pokud hlasování dopadne v můj prospěch, tak to nebude sektářský projekt. Chci se hodně rozkročit. Opřít se o spoustu lidí z osvícené intelektuální sféry, levicová hnutí. Bude to široký vlastenecký projekt,“ uvedl Skála ještě před rozhodnutím strany vizi své kandidatury.

Stranou sice Skála jako její kandidát zvolen byl, nedokázal však sesbírat dostatečný počet 50 tisíc podpisů občanů. Boje o Hrad v prezidentských volb

Vystudovaný novinář se narodil v roce 1952. Žurnalistiku studoval v Praze na Karlově univerzitě, kde později také přednášel filozofii.

Do tehdejší KSČ vstoupil v roce 1970. V 80. letech byl čtyři roky předsedou Mezinárodního svazu studenstva, působil také v předsednictvu mezinárodní Světové rady míru. Po sametové revoluci začal podnikat.

Skála je odpůrcem současného vedení KSČM, na devátém sjezdu kandidoval proti předsedovi Vojtěchu Filipovi, který v tu dobu stál v čele strany už jedenáct let. Komunisté by podle Skály měli nabrat revolučnější směr. Neměli by být „béčkem sociální demokracie”, ale vrátit se k dřívějším dobám, kdy nastolovali levicová témata.

Filip nakonec křeslo obhájil, hlasovalo pro něj 203 delegátů z 353, Skálovi jich dalo hlas 150. Do vedení se ale radikál Skála přeci jen dostal. Se 181 hlasy se stal místopředsedou pro ideologickou práci. Tím byl do roku 2018, kdy svůj post na mimořádném sjezdu strany neobhájil, prohrál i opětovnou kandidaturu na předsedu KSČM, znovu s Vojtěchem Filipem.

Skála byl Filipovým místopředsedou už v letech 2009 a 2010. Tehdy měl na starosti regionální a komunální politiku. Ve funkci ale skončil, když Ústřední výbor snížil počet místopředsedů ze šesti na čtyři. Důvodem byly údajně ekonomické důvody.

V letech 2006 a 2010 Skála neúspěšně kandidoval ve volbách do Sněmovny. Neuspěl ani ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Od roku 2018 je signatářem levicové platformy Restart, téhož roku ohlásil založení spolku Paměť a svědomí, který má bránit „přepisování dějin“ ve službách politiky. Skála například zpochybňuje podpis Vasila Bi'laka na tzv. zvacím dopise, na jehož základě vojska Varšavské smlouvy okupovala od roku 1968 Československo.

Sám prý v 70. letech napsal, že okupaci v roce 1968 přivítal s ”nadšením a ulehčením” jako pomoc SSSR. Byl veden jako ideový spolupracovník StB.