Článek
Josef Dobeš se dostal v roce 2010 do Sněmovny jako další z řady nových tváří, které vynesla na politické výsluní kroužkovací mánie. Dva roky byl ministrem školství v kabinetu Petra Nečase. Později po vystoupení z Věcí veřejných si založil vlastní hnutí Pro sport a zdraví. Ještě před sněmovními volbami 2013 však rezignoval na post předsedy a rozhodl se odejít z vrcholné politiky.
Někdejší místopředseda Věcí veřejných Josef Dobeš se stal po volbách v roce 2010 jednou z nejviditelnějších tváří vrcholné politiky. Na starost dostal vedení resortu školství, post často považovaný za křeslo smrti.
Svou existenci ve vedení resortu školství svázal s úspěšným zvládnutím státních maturitních zkoušek. Dobešovi se sice podařilo dotáhnout projekt, který se plánoval přes deset let, do konce, o jeho úspěchu však lze pochybovat. Sítem maturit 2011 neprošlo kolem dvaceti procent studentů zejména z řad žáků středních odborných škol. Na jejich kvalitu si však stěžovali nejen studenti včetně úspěšných absolventů, ale i pedagogové. Dobeš si ale stojí za tím, že jejich námitky jsou neopodstatněné.
O rok později už však bylo jasné, že projekt státních maturit Dobeše nepřežije. Ministr totiž počátkem roku 2012 rezignoval a jeho nástupce v ministerském postu Petr Fiala po neúspěšném druhém kole státních maturit rozhodl projekt podrobit auditu a přepracovat.
Jako bezprostřední důvod svého odchodu z čela resortu uvedl Dobeš nesouhlas se škrty ve školství, které by vedly ke snížení platů učitelů a nepedagogických pracovníků. Více se však spekulovalo o tom, že odešel pod tíhou kritiky, která se na jeho práci na ministerstvu snesla. Problematické bylo například jeho překročení stanoviska Akreditační komise, která rozhodla o neprodloužení akreditace pro magisterský obor plzeňských práv. Dobeš její rozhodnutí nerespektoval, čímž si těsně před odchodem z kabinetu získal přízeň z řad studentské obce.
Problémy s Bátorou
Pozornost na sebe Dobeš také připoutal, když zaměstnal na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy kontroverzního Ladislava Bátoru známého svými názory pohybujícími se na hraně krajní pravice a někdejší kandidaturou za ultrapravicovou Národní stranu. Když se o Bátorově politickém angažmá objevily první informace, Dobeš kolem toho jen přešlapoval a nebylo jasné, jaký post by měl Bátora zastávat. Bátora se pak stal ministrovým ekonomickým poradcem, posléze byl jmenován ředitelem personálního oddělení.
Jakmile se ukázalo, že Bátoru doporučili Dobešovi lidé z okolí prezidenta, ozval se rázně na podporu Bátory Václav Klaus. Ve svém vyjádření se zastal Bátorových názorů a mediální diskuzi označil za malou českou hilsneriádu. [celá zpráva]
Podporu Hradu měl i sám tehdejší ministr, podle Klause měl Dobeš nakročeno stát se jedním z nejlepších ministrů školství v novodobých dějinách.
Počátky kariéry u ABL
Základní politické zkušenosti nabyl především v pražské komunální politice, na Praze 1 působil od roku 2006, vedl zde i zastupitelský klub VV. Ve straně, do jejíhož vzniku se v roce 2002 zapojil, zastával od samotného počátku funkci místopředsedy.
Do Sněmovny kandidoval ale ve svém rodném Jihomoravském kraji, kde figuroval na první pozici. Ze všech tří poslanců, kteří se za VV na jihu Moravy do Sněmovny dostali, získal nejméně preferenčních hlasů – 2,87 procenta, více dostali i někteří další kandidáti, nepřekročili však kýženou pětiprocentní hranici pro přeskočení lídra. Poslanci VV si jej nicméně zvolili za šéfa poslaneckého klubu, ve funkci zůstal jen pár dní, protože nakonec pro něj našla strana uplatnění ve vládě.
Jednání špiček koaličních partnerů se zúčastnil i příští ministr školství Josef Dobeš (VV). Po jeho pravici stranický předseda Radek John a někdejší programová ředitelka VV Kristýna Kočí.
Také jeho osoba je spojena s jednou z největších bezpečnostních agentur v Česku ABL, firmou, která stojí v pozadí Věcí veřejných. Vlastnil ji stranický mecenáš Vít Bárta, jenž vedl kampaň VV, později se stal vrcholným vyjednavačem koaliční smlouvy a nakonec i ministrem dopravy. Dobeš mezi lety 2008 a 2009 zasedal ve správní radě ABL.
Odchod z VV
I přes dlouholeté sepjetí s Věcmi veřejnými se Dobeš rozhodl v dubnu roku 2012, po rozkolu ve VV, stranu opustit. Dlouhodu dobu pak působil ve Sněmovně jako nezařazený poslanec, přičemž střídavě podporoval opozici a koalici.
Zatímco ostatní bývalí členové VV, kteří po rozpadu strany v roce 2012 nepřestoupili k LIDEM Karolíny Peake a zůstali ve Sněmovně jako nezařazení a spíše vyčkávali na konec vládního období, Dobeš na sebe upozornil projektem na podporu sportu. Z něj vzniklo v roce 2013 hnutí Pro sport a zdraví, do jehož čela se Dobeš oficiálně postavil v květnu téhož roku. Po rozpuštění Sněmovny o několik měsíců později naznačil, že se pokusí uspět v podzimních předčasných volbách.
Jeho ambice vzaly za své, když většina grémia hnutí Pro sport rozhodla jednat o společné kandidatuře pro sněmovní volby se Stranou práv občanů – zemanovci. Dobeš s tímto rozhodnutím nesouhlasil a v září 2013 se vzdal postu předsedy hnutí. V předčasných volbách pak nekandidoval.
Dobeš se narodil v roce 1964 v Boskovicích. Vystudoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, poté pracoval jako psycholog ve vazební věznici na Pankráci, v současnosti se věnuje práci s rodinami a dětmi s výchovnými či školními problémy.