Článek
Hrdina z války ve Vietnamu John Sidney McCain je matadorem americké politiky. Tento republikán byl za stát Arizona šestkrát zvolen do Senátu. Naposledy se tak stalo v roce 2016. V roce 2009 prohrál v prezidentských volbách s demokratem Barackem Obamou. Zemřel v srpnu 2018.
Životopis
Bývalý pilot amerického vojenského námořnictva McCain se narodil 29. srpna 1936 na americké letecké základně Coco Solo v Panamě, kde sloužil jeho otec. Jak McCainův otec, tak dědeček byli admirálové námořnictva USA. McCain se v dětství často stěhoval: žil v Connecticutu, Virginii, v Pearl Harboru na Havaji a na řadě míst v Tichém oceánu. Podle rodinné tradice nastoupil na námořní akademii v Annapolisu, kterou absolvoval v roce 1958. Během studií vynikl zejména jako boxer lehké váhy a často byl trestán za neuposlechnutí příkazů.
Po absolvování letů na základnách na Floridě a v Texasu se stal pilotem působícím na válečných lodích v Karibiku, kde McCaina zastihla kubánská krize. V Mississippi o dva roky později poznal rozvedenou modelku s dvěma dětmi Carol Shepp, kterou si vzal v červnu 1965. Následujícího roku se jim narodila dcera Sidney.
Před odchodem do války ve Vietnamu v roce 1967 byl McCain dislokován ve Středomoří a Atlantiku.
Hrdina z Vietnamu
V červenci 1967 McCain poprvé málem zahynul při nehodě na základně v Tonkinském zálivu. Jeho letadlo bylo před vzlétnutím zasaženo při neúmyslném odpálení rakety. McCain z kokpitu unikl na poslední chvíli, jedna z bomb na jeho letadle stroj zcela rozmetala a při následném požáru zahynulo 132 mužů a 62 dalších bylo zraněno. Šrapnel zasáhl McCaina do hrudi a nohou.
V říjnu téhož roku bylo McCainovo letadlo sestřeleno nad Hanojí. Pilot se katapultoval, přičemž si zlomil nohy a ruku. Vietnamci mu zajistili lékařskou péči až poté, co se dozvěděli, že zajali syna amerického admirála. Na svobodu ho propustili až po pěti a půl letech, neboť odmítl výměnu své osoby za Vietnamce zajatého Američany. McCain žádal, aby byli propuštěni i další krajané, s kterými byl držen.
Během let v zajetí zažil McCain řadu výslechů a mučení a dva roky strávil na samotce, kde se pokusil o sebevraždu. Nakonec podepsal přiznání kriminálníka. „Pochopil jsem to, co řada dalších: každý má svůj bod zlomu,“ řekl později. Do přiznání však schválně vepsal křiklavá komunistická hesla a gramatické chyby. McCain má dodnes z mučení následky, nezvedne ruce nad hlavu.
Po návratu do Spojených států McCain prodělal dlouhou rekonvalescenci a vrátil se do služby. V roce 1979 se na Havaji potkal s o sedmnáct let mladší učitelkou Cindy Lou Hensley, kvůli níž se o rok později rozvedl. Pár měsíců po svatbě s Hensley kapitán McCain od námořnictva odešel. Za svou službu obdržel v průběhu let pět vysokých vyznamenání.
Politická kariéra
Následoval vstup do politiky. V roce 1982 byl McCain zvolen do Sněmovny reprezentantů a za čtyři roky poprvé do Senátu. Senátorem byl zvolen i v letech 1992, 1998, 2004, 2010 a 2016.
Kongresman McCain byl většinou zajedno s politickou linií prezidenta Ronalda Reagana. Nesouhlasil ale s Reaganovým vetem zákona, který zaváděl sankce pro Jihoafrickou republiku, v níž panoval aparteid. McCain pomohl veto přehlasovat.
Úspěšnou kariéru senátora poznamenala aféra se získáváním finančních příspěvků spojených s takzvaným skandálem Keating Five z roku 1980. McCain nakonec ze skandálu vyvázl jen s pokáráním etické komise Senátu.
Keating Five
V důsledku krize na trhu s půjčkami hrozilo Charlesi Keatingovi, majiteli krachující Lincoln Savings and Loan Association, vyšetřování regulačního úřadu. Podle pozdější žaloby měl Keating chtít získat pomoc pěti senátorů včetně Johna McCaina výměnou za finanční příspěvky.
Mezi lety 1982 a 1987 obdržel McCain od Keatinga a jeho společníků desetitisíce dolarů. Keatingův podnik nakonec zkrachoval a regulátoři ho zažalovali za defraudaci více než miliardy dolarů. Senátoři nebyli shledáni vinnými z žádného trestného činu, McCaina ale pokárala etická komise Senátu.
V Senátu působil McCain v řadě komisí, pomohl mimo jiné pátrat po případných přeživších amerických veteránech v jihovýchodní Asii. Po skandálu Keating Five se rovněž stal kritikem velkých sponzorských darů korporací a obchodníků politickým stranám. Zasazoval se též o vyšší daně z cigaret. Jeho návrhy podporovala administrativa prezidenta Billa Clintona, republikánům se ale nelíbily a zákon neprošel.