Článek
Politik a významný ekonom, který předsedal vládě v Lucembursku, kde několik let zastával i funkci ministra financí. Působil také na postu předsedy Euroskupiny a mezi lety 2014 až 2019 byl předsedou Evropské komise. Na politickou dráhu se vystudovaný právník dal ještě během studentských let.
Životopis
Jean-Claude Juncker se narodil 9. prosince 1954 v Lucembursku do rodiny ocelářského dělníka. Ještě během studií se coby dvacetiletý začal angažovat v Křesťanskosociální lidové straně, a když koncem 70. let dokončil práva na štrasburské univerzitě, stal se předsedou Svazu křesťanskosociální mládeže. Právnickou praxi nikdy nevykonával.
V roce 1982 byl Juncker jmenován státním tajemníkem pro práci a sociální zabezpečení ve vládě premiéra Pierra Wernera. Dva roky nato se stal členem parlamentu i vlády. Ujal se funkce ministra práce a náměstka ministra financí pro rozpočet.
Nakonec se v roce 1989 sám postavil do čela resortu financí a byl natolik úspěšný, že ve funkci vydržel dvacet let. Státní kasu udržoval v takovém pořádku, že Lucembursko během jeho éry jako jediná evropská země vykazovalo přebytek rozpočtu a poměrně nízký státní dluh se za něj ještě snížil.
Stál u zrodu Maastrichtské smlouvy
V roce 1990 se stal předsedou Křesťanskosociální lidové strany a v roce 1995 lucemburským premiérem. O dva roky později poprvé na šest měsíců předsedal Evropské radě.
V rámci Evropské unie se angažoval už na počátku 90. let, kdy stál coby šéf rady evropských ministrů financí u zrodu Maastrichtské smlouvy, zejména její části týkající se hospodářské a měnové unie. V roce 2005 se pak vrátil do čela Evropské rady a stal se předsedou tzv. Euroskupiny, platformy pro jednání ministrů financí zemí eurozóny. V této funkci ho vystřídal v roce 2013 Nizozemec Jeroen Dijsselbloem.
Právě z tohoto postu jednal v roce 2011 společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym o evropském záchranném fondu a obecně o řešení krizové situace v eurozóně. Trojice například zatlačila na věřitelské banky, aby Řecku odepsaly 50 procent dluhů. Juncker se také nechal slyšet, že by v Evropě přivítal čínské investory.
Na konci června 2014 Evropská unie volila nového předsedu Evropské komise. Většina členských zemí včetně ČR podporovala do této funkce právě Junckera. Proti němu se stavěla Velká Británie v čele s premiérem Davidem Cameronem. Ten se domníval, že Juncker nedokáže Unii reformovat. Juncker ale při volbě obdržel většinu 422 ze 729 hlasů a 1. listopadu do funkce nastoupil. Vytrval v ní do roku 2019.
