Článek
Pražský lékař Jaroslav Barták se rád pohyboval mezi vlivnými lidmi. Jich se pak také dovolával, když na povrch vyplula aféra s údajným znásilňováním a bitím jeho asistentek. Lékař byl zatčen pro podezření ze znásilnění, vydírání, omezování osobní svobody, vyhrožování a ublížení na zdraví. Za to byl odsouzen ke 14 letům vězení.
Jaroslav Barták, bývalý šéf Polikliniky Modřany, založil v roce 1990 českou pobočku organizace Lions Club. V ní se scházejí například lékaři či právníci a věnují se charitativním činnostem.
Přes organizaci se také seznámil s množstvím vlivných osobností, zejména z politických kruhů. Jimi se potom rád obklopoval, chlubil a nechával se s nimi fotit. V rozhovoru pro týdeník Reflex se například pochlubil, že byl pětkrát přijat na soukromé audienci u papeže Jana Pavla II. a jednou u Benedikta XVI.
Později se ukázalo, že měl Barták vlivnými jmény zastrašovat i své asistentky, a vázat je tak k mlčenlivosti o tom, jak se k nim choval. A to až do roku 2011, kdy vypukla aféra s jejich údajným znásilňováním a bitím.
Na Bartáka postupně podalo trestní oznámení šest žen a dlouholetého pražského lékaře zadržela policie pro podezření ze znásilnění, vydírání, omezování osobní svobody, vyhrožování a ublížení na zdraví.
"Asistentky byly prostitutky"
Celou kauzu rozpoutala Bartákova asistentka Lucie, kterou měl na cestě po Filipínách napadnout a sebrat jí pas. Následně se přihlásily další dívky, které z minulosti, kdy pro Bartáka pracovaly, měly podobné zkušenosti. Barták jim přitom prý vyhrožoval právě styky s vlivnými lidmi.
Sám ženatý otec čtyř dětí tvrdí, že jde o spiknutí. Asistentky podle něho byly prostitutky, s nimiž uzavřel smlouvu, že mu budou poskytovat "osobní služby". O nich se prý hovořilo v dodatcích k pracovním smlouvám a dívky prý dobře věděly, že je řeč o sexuálních službách, ač to z textů smluv neplyne.
"Tam bylo napsáno, že slečna Lucie bude svému šéfovi poskytovat osobní služby dvakrát týdně v ČR a denně, pokud budou v zahraničí. Za to měla dostávat 32 000 korun," komentoval v médiích smlouvy Barták. O dívkách mluvil nevybíravě, nazýval je například horizontálními pracovnicemi.
Případ z roku 2011 však nebyl jediný podobného druhu, kvůli násilí na ženách skončil před soudem už jednou. V prosinci 2007 údajně brutálně zbil před pražským Michnovým palácem svou asistentku. Případ byl uzavřen, když dotyčná přijala odškodnění.
Za své chování k ženám se dostal k soudu, předtím strávil mnoho měsíců ve vazbě. Usvědčily ho výpovědi svědků. Část činů nepopíral, jen odmítal, že by se dopustil něčeho trestného. Asistentky prý nebral jako podřízené, ale jako placené milenky. Rozsudek ho poslal na 14 let do vězení. Stále tvrdí, že je nevinný a proces považuje za spiknutí.
Stíhání ho neminulo ani ve vězení. V roce 2013 nahlásil jeho spoluvězeň dozorcům, že Barták plánuje vraždu minimálně tří lidí. A to údajně z důvodu pomsty za svědectví ve prospěch trýzněných asistentek. Barták měl údajně podplácet spoluvězně, kterým končil trest, aby na svobodě pro něj vraždy spáchali. Ani jeden vězeň neměl v plánu vraždu spáchat, ale Barták byl vyšetřován za plánování několikanásobné vraždy a hrozil mu až výjimečný trest. Nakonec byl odsouzen na 8 let. Trest se mu tak značně prodloužil.
Peníze pro komisi
Barták se "blýskl" ještě v jednom diskutovaném případě. Když v roce 2008 jeho maturující syn propadl ze dvou předmětů na soukromém gymnáziu, vlivný lékař údajně zasáhl a docílil toho, že byly jeho potomkovi nestandardně umožněny druhé komisionální zkoušky tak, aby mohl odmaturovat ještě v červnu. Předsedkyně zkušební komise, která v rozporu s předpisy nebyla zaměstnankyní školy ani jiné školy v Česku, navíc časopisu Týden řekla, že dostala od Bartáka seniora zaplaceno.
Škola porušila hned několik předpisů. Podle časopisu Týden si Bartákův syn vytáhl otázku bez přítomnosti vyučujícího daného předmětu a navíc dostal na přípravu o půl hodiny déle, než je obvyklé. Případ byl přesto uzavřen. Školu pak na protest hromadně opustili někteří učitelé i studenti.
Prezident Barták
Jaroslav Barták se narodil 3. srpna 1958 v Praze. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK, složil I. a II. atestaci z vnitřního lékařství a absolvoval postgraduální kurz angiologie ve Spojených státech.
Po studiích působil na čtvrté a první interní klinice Fakulty všeobecného lékařství UK. V roce 1988 nastoupil jako internista v Motole a po dvou letech se stal primářem nemocnice v Měšicích u Prahy. V 90. letech působil jako vedoucí lékař interního a cévního oddělení na Praze 4. Od roku 1997 byl šéfem a třetinovým vlastníkem Polikliniky Modřany, kde se nechával titulovat "prezident".