Jan Hamáček

Svého času jeden z nejmladších poslanců se poprvé do Sněmovny dostal v sedmadvaceti letech. Později ji vedl. Předsedal Mladým sociálním demokratům a v letech 2018–2021 celé ČSSD, která je nyní známa jako SOCDEM. Ve vládách řídil ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničních věcí, tři roky byl místopředsedou kabinetu. Jan Hamáček zanechal v české politice jasnou stopu.

Po neúspěchu ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 uvedl, že není spokojen s vedením strany a že SOCDEM opouští.

Narodil se 4. listopadu 1978 v Mladé Boleslavi, kde také absolvoval všeobecné gymnázium. Po maturitě nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, studoval překladatelství a tlumočnictví s ekonomií. Studium nedokončil, poté se však živil jako překladatel a praktikant v automobilce Škoda Auto.

Za vysokoškolským vzděláním zamířil též na Fakultu ekonomicko-správní Univerzity Pardubice a Vysokou školu mezinárodních a veřejných vztahů v Praze.

V roce 2001 se stal členem ČSSD. Spolupracoval s klubem zastupitelů Středočeského kraje a stoupal mezi Mladými sociálními demokraty. Stal se jejich místopředsedou a poté i předsedou. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) si jej vzal v roce 2005 do týmu jako externího poradce. Mezi roky 2006 a 2008 také zastával post viceprezidenta Světové organizace sociálně demokratické mládeže.

V roce 2002 neúspěšně kandidoval do mladoboleslavského zastupitelstva, v roce 2004 se pokoušel o místo v Evropském parlamentu. Zvolení dosáhl až ve sněmovních volbách na jaře 2006. Záhy se stal předsedou sněmovního Zahraničního výboru.

Postup ve stranické hierarchii v roce 2010 podpořila Hamáčkova jmenování volebním manažerem a místopředsedou poslaneckého klubu a v roce 2011 též stínovým ministrem vnitra. V prosinci 2012 byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny.

V novém volebním období mezi lety 2013 a 2017 dolní komoře předsedal. Vydal rozhodnutí zakazující prodej a pití alkoholu ve sněmovních zařízeních během zasedání pléna. Zasazovala se za něj zejména 1. místopředsedkyně PS Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

V roce 2015 kolovalo video, na němž řídí jednání Sněmovny zjevně indisponován. Hamáček přiznal, že vypil dva panáky slivovice, protože byl unavený a ve stresu. Špatné rozhodnutí v kombinaci s užíváním léků na bolest zad kompenzoval omluvou a zasláním deseti tisíc korun na dobročinné účely.

Předseda PS Radek Vondráček (ANO) zákaz v lednu 2018 zrušil. Hamáčka si vybral za 1. z místopředsedů, tedy jej zastupoval přednostně.

Hamáček byl v roce 2016 jedním ze signatářů tzv. Prohlášení čtyř deklarujícím podporu čínské politice územní celistvosti. Do ní spadá vize Tibetu jako pevné součástí Číny. K podpisu došlo během dalajlámovy návštěvy ČR. Vytvořil jej ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, podepsali jej také premiér Bohuslav Sobotka (oba ČSSD) a prezident Miloš Zeman.

Hamáček se též stal místopředsedou ČSSD, v březnu 2018 byl zvolen do čela strany. Nahradil Bohuslava Sobotku, který rezignoval po stranickém zisku 7,27 % hlasů ve sněmovních volbách 2017.

Po dvou neúspěších pronikl do zastupitelstva Mladé Boleslavi v říjnu 2010. Strávil v něm 7,5 roku, rezignoval po zvolení předsedou strany.

V červnu 2018 po jmenování druhého kabinetu Andreje Babiše (ANO) získal Hamáček posty 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra. Dvakrát též krátkodobě řídil ministerstvo zahraničních věcí.

Jako šéfovi vnitra mu připadla zásadní úloha řízení krize po začátku pandemie koronaviru a vyhlášení stavu nouze. Opakovaně se stal též předsedou Ústředního krizového štábu.

Hamáček se proslavil svým vystoupením na tiskové konferenci vlády, když v březnu 2020 oznamovala lockdown. Namísto tradičního obleku v pozdních hodinách měl na sobě červenou mikinu, která se následně stala symbolem. Ministerstvo vnitra hovořilo s nadsázkou o červené výzvě, když se stejně oblékali i další členové jeho krizového štábu.

V květnu 2021 podal žalobu na dvojici novinářů Seznam Zpráv kvůli jejich informaci, že hodlal zahladit ruskou účast na kauze Vrbětice výměnou za vakcíny proti koronaviru a konání summitu ruského a amerického prezidenta v Praze. Po ročním sporu byla žaloba zamítnuta.

V říjnu 2021 ČSSD obdržela ve volbách do Poslanecké sněmovny 4,65 % hlasů. Nepřekonala 5% práh a poprvé od vzniku ČR chyběla v dolní komoře Parlamentu. Hamáček následně rezignoval na post předsedy strany, později jej nahradil Michal Šmarda. V dubnu 2022 se stal místopředsedou sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.

Hamáček ovládá plynně angličtinu, němčinu, francouzštinu a španělštinu. Má rovněž základní znalosti ruštiny a polštiny. Je podruhé ženatý, má dva syny.