Irák

Po vymanění se z britského vlivu zemi provázely časté vojenské převraty. Teprve Saddám Husajn upevnil v roce 1979 politickou stabilitu. Zároveň však Irák přivedl do řady ničivých bojů. Po americké invazi a svržení diktátora v roce 2003 se stal Irák válečným polem pro různé další soutěžící síly. Dnes se zničená země snaží vyškrábat ze dna.

Ropná velmoc, která v nedávné minulosti prošla množstvím těžkých válečných konfliktů, se rozkládá na území přesahujícím 400 tisíc kilometrů čtverečních na Blízkém východě. Z velké části tak pokrývá oblast starověké Mezopotámie, oslavované kolébky civilizace. Její střed protínají důležité veletoky Eufrat a Tigris, které po tisíciletí napájely obyvatelstvo jinak vyprahlé pouštní země. Kolem řek se také soustřeďuje většina současných Iráčanů.

Životní úroveň Iráku je na velmi nízké úrovni. Základní sektory, jako jsou zdravotnictví, školství, zásobování pitnou vodou a elektřinou, mají vážné nedostatky. Dvě třetiny obyvatel jsou údajně závislé na dovozu potravin. Bombové útoky, sebevražedné atentáty a další násilnosti jsou téměř na denním pořádku.

Hlavním městem je zhruba sedmimilionový Bagdád, věhlasné středověké centrum islámu, jehož prudký rozvoj zastavil až vpád Mongolů ve 13. století, dnes poničené častými válkami a občanskými nepokoji. Dalšími významnými sídly jsou například Mosul, Nasra, Samara, Kirkúk a další. Stát je rozdělen do osmnácti provincií.

Zhruba sedmdesát procent z asi 40 milionů obyvatel jsou Arabové. Na severu žije početná kurdská menšina, která tvoří téměř pětinu celého obyvatelstva. Dlouhodobě přetrvávají spory mezi těmito dvěma etniky. Stát obývají ještě menšiny převážně z okolních států. 95 procent všech obyvatel jsou muslimové.

Irácká republika je jedním ze čtyř světových států, kde šíitská větev muslimů tvoří majoritní část populace, přibližně 60 procent. Sunnitů je zhruba o polovinu méně. Po svržení Saddáma Husajna a nástupu šíitů k moci propukly mezi oběma komunitami rozbroje, jež vyústily v brutální občanskou válku.