Inflace

Inflace ukazuje v měsíčních intervalech změnu cenové hladiny. Kromě zdražování charakterizuje míru znehodnocování měny.

Inflaci měří pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen Český statistický úřad (ČSÚ). Průměrná míra inflace se uvádí v procentech. Údaj říká, o kolik procent vzrostla, popřípadě klesla, cenová hladina za dvanáct měsíců, tedy proti stejnému období předešlého roku.

ČSÚ inflaci počítá na základě vývoje cen 750 druhů vybraného zboží. „Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby,“ uvedl na svých stránkách úřad. Statistici sledují ceny například u piškotové rolády, pánských pyžam, opraven a půjčoven obuvi či domácí vodárny. Úplný seznam zboží lze najít na stránkách ČSÚ.

Cenovou hladinu sleduje v tuzemsku zejména Česká národní banka (ČNB), jejímž hlavním úkolem je udržení cenové stability. Tu ovlivňuje například kurz měny. ČNB může na měnu působit zejména změnou úrokových sazeb, o kterých pravidelně rozhoduje. Snaží se tak podílet na udržitelném hospodářském růstu.

Přestože cenová hladina se nejčastěji pohybuje v kladných číslech, může se objevit i takzvaná deflace. To znamená meziroční pokles cen. Deflace byla kvůli hospodářské krizi zaznamenána v létě 2009 například v Německu či Británii, v průměru pak také v celé eurozóně.

Ideální pro ekonomiku je mírná inflace, o níž by se právě měla starat ČNB. Vysoká a nestabilní inflace může totiž mít negativní vliv na hospodářský růst, vysoká inflace konkrétně znehodnocuje příjmy a úspory. Přestože by se mohlo zdát, že pro spotřebitele je výhodná deflace, tedy meziroční pokles cen, není tomu tak. K deflaci totiž dochází tehdy, pokud se ekonomika dostává do velkých problémů.