Článek
Gabriel Attal od ledna 2024 zastává funkci předsedy vlády Francie. Ve věku 34 let se stal dosud nejmladší osobou, která byla do funkce jmenována. Jeho jmenování odráží snahu prezidenta Emmanuela Macrona omladit francouzskou vládu a oslovit mladší generace během svého druhého funkčního období.
Attalova politická cesta je úzce spojena s Macronovým centristickým hnutím Obnova. Attal je dosud Macronuv oddaný spojenec a slouží často jako jeho spojka s mladší generací.
Po mimořádných parlamentních volbách ve Francii v roce 2024 skončila koalice Spolu, jejíž je Obnova součástí, až na druhém místě. Gabriel Attal proto podal demisi, ale Macron ji nepřijal, aby „zajistil stabilitu země“.
Macron nepřijal demisi francouzského premiéra
Attal má svůj protipól v dalším vysoce postaveném příslušníkovi mladší generace, Jordanu Bardellovi, lídrovi strany Národní sdružení (Rassemblement National). Bardella představuje více nacionalistickou a konzervativní perspektivu, zatímco Attal centristický a progresivní postoj. Tato rivalita podtrhuje širší politické debaty a společenské rozdělení ve Francii, přičemž Attal se často staví proti Bardellově populistické rétorice.
Gabriel Attal a Migrační pakt
Jednou z významných oblastí, kde Attal zanechal svou stopu, je migrační politika. Ještě jako ministr vnitra se podílel se na tvorbě Migračního paktu, klíčové strategie Evropské unie pro řešení migračních výzev.
Attal se snažil přistupovat k problému vyváženě a sladit humanitární zájmy s potřebou bezpečnosti a pořádku. Tak se na jednu stranau zaměřil na posílení hranic EU a na druhou na zefektivnění žádostí o azyl.
Zejména ve východní části EU však nejvíce proslul, když začal požadovat větší spolupráci a solidaritu mezi státy v oblasti migrace a o větší přerozdělení migračních výzev, což vyvolalo v řadě zemí, mimo jiné i České republice, odpor.
