Článek
Tajemství staré bambitky 2 je česká pohádka z roku 2022. Navazuje na oblíbený první díl, který vznikl o jedenáct let dříve, v roce 2011. I pokračování spoléhá na netradiční propojení pohádky a politické satiry. K režii se vrátil Ivo Macharáček (Panic je nanic, Podvraťáci) a k scénáři Evžen Gogela (Kameňák).
Na rozdíl od prvního dílu byla pohádka nejprve uvedena v kinech, což se projevilo i na velkolepější výpravě. Film měl premiéru v únoru 2022 a navštívilo ho přes půl milionu diváků. Několik týdnů kraloval žebříčkům návštěvnosti českých kin.
Tajemství staré bambitky 2 vyšlo i v knižní podobě i jako audiokniha. Z Mezinárodního festivalu dětských filmů v San Diegu (SDIKFF) si v roce 2022 odvezla Cenu za nejlepší rodinný film.
U mých pohádek už moje děti nepláčou, říká k Tajemství staré bambitky 2 Tomáš Klus
Děj, postavy a obsazení
Od děje prvního dílu pohádky uběhlo několik let a z prince Jakuba se stal mladý král (Tomáš Klus), který si vzal Aničku (Kamila Janovičová). Mají spolu dceru Johanku (Valentýna Bečková), jež miluje příběhy svého dědečka loupežníka Karaby (Ondřej Vetchý).
Vyhnaní rádcové Ferenc a Lorenc (Miroslav Vladyka, Jiří Lábus) se po letech potulování rozhodli vrátit ke korupci a intrikám. Příležitost k nim najdou v sousedním království, kde vládne mladá královna Julie (Veronika Khek Kubařová), které se všichni urození nápadníci bojí, protože nosí smůlu. A tak se oba intrikáni rozhodnou mladé smolařce vetřít do přízně.
Ondřej Vetchý se vrací s bambitkou
Hudba a písničky
Hudbu k tomuto dílu složil Václav Noid Bárta, který si i zahrál roli podkoního Václava. Za nejoblíbenější písničku je považována Když se smůla lepí na paty, kterou si zazpívala představitelka královny, smolařka Veronika Khek Kubařová. Oblíbená je i Píseň na dobrou noc v duetu Veroniky Khek Kubařové a Ondřeje Vetchého nebo Být, nebýt v podání Tomáše Kluse, Kamily Janovičové a Terezy Bártové.
Kde se natáčelo
Natáčelo se na zámcích v jihočeském Jindřichově Hradci a středočeském Mníšku pod Brdy. Další filmová místa se nachází ve skanzenu v Kouřimi a v Přerově nad Labem, skalní zákoutí v Černolicích u Mníšku pod Brdy a v Kouřimi.