Článek
Strana FIDESZ v Maďarsku vznikla ještě před změnou režimu 30. března 1988. Založilo ji 37 mladých intelektuálů a studentů v Budapešti pod názvem Fiatal demokraták szo:vetsége (Svaz mladých demokratů). Zakladatelé chtěli, aby FIDESZ působil jako protiváha Komunistickému svazu mládeže KISZ (obdoba československého SSM).
Původně byla určena horní věková hranice pro vstup do FIDESZ na 35let. Postupně však strana od tohoto omezení upustila a od roku 1993 může být členem kdokoli bez věkového omezení.
Společně s Maďarským demokratickým fórem (MDF) a Svazem svobodných demokratů (SZDSZ) se FIDESZ stal hlavní hybnou silou změny režimu v Maďarsku. Tyto tři strany společně s ochranářskými organizacemi například pořádaly akce proti dostavbě společného československo-maďarského projektu vodního děl na Dunaji Gabčíkovo-Nagymaros. Pod jejich tlakem Maďarsko následně od projektu jednostranně odstoupilo.
Zakladatel FIDESZ Viktor Orbán se nejvíc zviditelnil při symbolickém pohřbu Imre Nagye, který byl maďarským premiérem v období protikomunistického povstání v roce 1956 a po krvavém potlačení povstání sovětskými tanky byl popraven. Orbán v emotivním projevu vyzval ke změně režimu a odchodu sovětské armády z Maďarska.
Protestovali i v Praze
Několik členů FIDESZ se 21. srpna 1988 zúčastnilo protestu v pražských ulicích. Pokusili se ve jménu maďarského lidu omluvit za okupaci Československa v roce 1968, ale byli okamžitě zatčeni a následně vyhoštěni z Československa. V Budapešti je vítali jako hrdiny.
Výsledek prvních svobodných voleb v roce 1990 byl nicméně pro FIDESZ zklamáním, když strana získala 8,95 procenta hlasů a skončila v opozici. Po dalším volebním neúspěchu v roce 1994 (FIDESZ získal 7 procent hlasů) se liberální strana začala měnit v národně-konzervativní. Změnila také název na FIDESZ - Magyar polgári párt (FIDESZ - Maďarská občanská strana).
Volby v roce 1998 už FIDESZ vyhrál a vytvořil pravicovou koaliční vládu. Orbánova vláda proklamovala snahu obhajovat zájmy 15 miliónů Maďarů, tedy i Maďarů žijících v sousedních zemích.
Kontroverze po nástupu k moci
Po volbách v roce 2002 se FIDESZ vrátil do opozice. K moci se opětovně dostal až v roce 2010, kdy získal v demokratických zemích nevídanou dvoutřetinovou ústavní většinu.
Kromě FIDESZ zaznamenala úspěch ve volbách i extrémně pravicová strana Jobbik. Získala 47 z celkového počtu 386 křesel ve sněmovně. Předseda Jobbiku Gábor Vona složil poslanecký slib ve vestě, která je součástí stejnokroje soudem zakázané polovojenské Maďarské gardy.
Orbán po volebním vítězství uvedl, že chce změnu ekonomického a politického systému. FIDESZ navrhl zjednodušit a snížit daně, ale zavést například novou bankovní daň. Nové bylo též společné zdanění rodin. Vládní strana rovněž snížila počet ministerstev, v jeden resort se třeba spojila ministerstva hospodářství a rozvoje.
Plánované reformy by ovšem nestačily na snížení obřího veřejného dluhu. Maďarsko proto bylo nuceno znovu se obrátit na Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond s prosbou o novou půjčku po doběhnutí té z roku 2008, kdy Budapešť získala 25 miliard dolarů. Nový ministr financí György Matolcsy navíc žádal, aby deficit pro rok 2011 směl být vyšší než 3,8 procenta, k nimž se Maďarsko zavázalo při jednání o první půjčce.
Ústavní většinu potvrdila strana i ve dvou následujících volebních obdobích. V roce 2014 získal FIDESZ 44,87 procenta hlasů a s počtem 133 křesel obhájil ústavní většinu - jednalo se o první volby po reformě Ústavy, kdy se počet křesel v parlamentu snížil na 199.
V následujících parlamentních volbách v roce 2018 strana všech 133 křesel obhájila a ústavní většinou tak mohla disponovat už potřetí v řade.
Revize Trianonu a dvojí občanství
Stav maďarské státní pokladny nebylo to jediné, co v zahraničí vyvolávalo obavy. Orbán též označil Trianonskou smlovu z roku 1920, která po rozpadu Uherska přidělila značnou část jeho území sousedním státům, za „jednu z největších historických tragédií maďarství“. Proti revizi Trianonu se ohradila i ČR v osobě prezidenta Václava Klause.
Orbán navíc navrhl, aby se 4. červen, kdy byla smlouva podepsána, stal tzv. Dnem národní sounáležitosti.
Po volbách v roce 2010 byla nová maďarská vláda ve sporu s tehdy dosluhujícím kabinetem slovenského premiéra Roberta Fica. Koncem května totiž maďarský parlament schválil zákon o udělení dvojího občanství pro Maďary žijící v sousedních zemích. Zákon měl vstoupit v platnost 20. srpna, na den sv. Štěpána, který je maďarským státním svátkem, ale uplatňovat se měl od prvního ledna 2011.
Fico projevy nové maďarské vlády označil za návrat hnědého moru do středoevropského prostoru. Slovensko v reakci na zákon přijalo novelu o státním občanství, na jehož základě občan automaticky ztratí slovenské občanství, když dobrovolně požádá a získá občanství jiného státu. Výjimkou bylo nabytí jiného občanství uzavřením sňatku.
Začátkem července maďarský parlament navíc schválil text Prohlášení národní spolupráce, který měl být vyvěšen ve všech státních institucích. Dubnové volby označoval za revoluci, kterou „definitivně skončil starý režim a začal nový, režim národní spolupráce“. Orbán nevyloučil, že by text mohl být základem příští ústavy země.
Prezidentem vlastní kandidát
To už osobnosti veřejného a kulturního života v Maďarsku varovaly před novými politickými procesy, když někteří činitelé FIDESZ uvedli, že by měl být expremiér Ferenc Gyurcsány postaven před soud.
Následně vyšlo najevo, že vláda připravuje nový tiskový zákon, který by například ustanovoval právo na odpověď pro každého, kdo se domnívá, že nějaký článek nebo názor publikovaný v médiích se dotkl jeho cti. Podle navrhovaného znění by též veřejnoprávní média měla mít ústavou předepsanou povinnost starat se „o rozvíjení národní identity“ a „posilňovat národní soudržnost“.
FIDESZ rovněž chtěl pomocí mediálního zákona sloučit Celostátní radu pro rozhlas a televizi s Národním úřadem pro informace a zřídil by Národní úřad pro média a informace. Šéfa úřadu by volil parlament dvoutřetinovou většinou a jmenoval premiér na devítileté funkční období.
Čtyři členy rady by dosazovaly parlamentní strany a jejich hlas by měl mít váhu úměrnou počtu hlasů politické strany, která ho do funkce nominovala. FIDESZ by tak svou dvoutřetinovou většinou prosadil cokoli.
Koncem června 2010 byl parlamentem zvolen nový prezident. Orbánovi se podařilo prosadit vlastního kandidáta, dvojnásobného olympijského vítěze v šermu, předsedu maďarského olympijského výboru a europoslance Pála Schmitta, ačkoliv většina Maďarů si přála, aby v úřadu setrvala dosavadní hlava státu Lászlo Sólyom.
Schmitt byl nejen dvojnásobným olympijským vítězem v šermu, ale také předsedou Maďarského olympijského výboru a byl členem Mezinárodního olympijského výboru.