Článek
Dohody z Osla stály na počátku optimistického období mezi Palestinou a Izraelem, které vypadalo, že povede k na mírovému řešení. K podpisu první dohody z Osla došlo 13. září 1993 ve Washingtonu za přítomnosti tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona.
Výsledkem byl zisk Pásma Gazy a Západního břehu palestinskou samosprávou a uznání Izraele Organizací pro osvobození Palestiny (OOP).
Válka v Izraeli: Aktuální dění i historie konfliktu
Sledujte aktuální dění okolo války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vypukla v sobotu 7. října 2023. Celou situaci v kontextu sledujeme v našem speciálu.
Mohlo by vás zajímat:
Hamás | Izrael | Palestina | Pásmo Gazy | Západní břeh Jordánu | Golanské výšiny | Jeruzalém | Blízký východ | Írán | Sýrie | Egypt | Fatah | Hizballáh | Izraelské obranné síly | První arabsko-izraelská válka | Suezská krize | Šestidenní válka | Opotřebovací válka | Jomkipurská válka | Intifáda | Arabské jaro | Muhammad Dajf | Mahmúd Abbás | Jicchak Herzog | Ismáil Haníja | Jásir Arafat | Organizace OOP | Dohody z Osla | Antisemitismus | Propalestinské demonstrace
Co dohody (ne)přinesly
Historickou událostí bylo podání rukou mezi izraelským premiérem Jicchakem Rabinem a předsedou OOP Jásirem Arafatem. Dohodu podepsal palestinský prezident Mahmúd Abbás a izraelský ministr zahraničí Šimon Peres. Arafat, Rabin a Peres sice obdrželi za akt Nobelovu cenu za mír, ale dohoda bohužel nakonec mír nepřinesla.
V průběhu následujících sedmi let probíhala jednání a uzavřelo se několik dalších dohod. Žádná nevedla k uspokojivému řešení pro obě strany a vznik Palestiny jako samostatného státu byl v nedohlednu. Vše tak skončilo fiaskem, což potvrdil summit v Camp Davidu roku 2000, po kterém se rozpoutala druhá intifáda.