Článek
David Cameron je bývalý premiér Británie, který je známý hlavně vyhlášením referenda o Brexitu. „Nejde jen o to mít mladého a rázného lídra plného energie - i když při důkladnějším zamyšlení to zase není tak špatný nápad,“ popsal kdysi sám sebe.
K překvapení mnohých se Cameron vrátil v roce 2023 do vysoké politiky, když ho premiér Rishi Sunak jmenoval ministrem zahraničí.
Působení v Konzervativní straně
Toryové se po volbách a vytvoření koalice s liberály v květnu 2010 dostali poprvé po třinácti letech k moci. A to z velké části právě díky Cameronovi, který stranu zmodernizoval a svým energickým, ale seriózním působením v jejím čele učinil přitažlivou i pro ty, kteří se od ní v minulosti odklonili.
Přestože Cameron nesl ministerskou odpovědnost poprvé, v politice nebyl žádným nováčkem: od roku 1988 pracoval nejprve pro badatelskou sekci toryů, poté připravoval ministry na jejich vystoupení v médiích a tehdejšího premiéra Johna Majora na pravidelné parlamentní otázky. Po úspěchu konzervativců v roce 1992 se stal ministerským poradcem, několik let pak působil u televizní společnosti Carlton Communications.
V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, pod ochranná křídla si jej vzal tehdejší lídr toryů Michael Howard. O dva roky později už byl Cameron stínovým ministrem ve Státní radě a zástupcem stranického předsedy. V roce 2004 byl zvolen do stínové vlády a v prosinci 2005 stanul v čele partaje.
Brexit
V roce 2016 ho ve funkci vůdce strany nahradila Theresa May, která ho následně nahradila i ve funkci premiéra poté, co Cameron rezignoval. Jako důvod odstoupení uvedl výsledek referenda o odchodu Británie z Evropské unie, protože jako zastánce setrvání v unii nemohl jednat o Brexitu. Cameron sice referendum vyhlásil, ale nepočítal s jeho výsledkem. Myslel si, že se mu podaří přesvědčit své euroskeptické politické kolegy a země v EU setrvá. Pro odchod z unie bylo 52 % hlasujících.
Nový vítr z Notting Hillu
Cameron, podobně jako Tony Blair v 90. letech u labouristů, přinesl do strany čerstvý vítr a uskupení, které ustrnulo na zastaralých pozicích, posunul směrem do politického středu, mimo jiné k silnějšímu sociálnímu cítění a vztahu k životnímu prostředí. Konzervativci se nyní mohou pyšnit tím, že mají od svého vzniku ve svých řadách nejvíce žen, homosexuálů a politiků jiné barvy pleti než bílé. Cameron sám se označuje za „moderního soucitného konzervativce“.
