Článek
Dan Ťok je český manažer, strojař a politik. Předsedal představenstvu Jihomoravské plynárenské a šest let řídil společnost Skanska. V letech 2014–2019 působil jako ministr dopravy za hnutí ANO 2011. Stal se tehdy nejdéle sloužícím šéfem tohoto ministerstva.
Ze strojaře lídrem
Narodil se 4. března 1959 v Uherském Hradišti. Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, konkrétně Fakultu strojního inženýrství. Po škole v roce 1983 začal pracovat v První brněnské strojírně (PBS) jako konstruktér. V podniku zůstal až do roku 1996 a dosáhl pozice generálního ředitele.
Po odchodu z PBS se stal generálním ředitelem společnosti ABB Energetické systémy, kterou řídil až do roku 1999. Následně řídil ABB Energetické systémy a slovenskou pobočku firmy Alstom.
Po těchto štacích dva roky vedl KKCG Industry českého miliardáře Karla Komárka. Do povědomí široké veřejnosti se dostal po roce 2008, kdy řídil stavební společnost Skanska.
V jejím čele se také dostal do sporu s tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou, který nechal na některých částech českých dálnic postavit tabule, jež upozorňovaly na údajnou nekvalitní práci Skansky. Hanlivé cedule musely být po rozhodnutí soudu nakonec odstraněny. Ťok také krátce vedl Americkou obchodní komoru v ČR.
Dlouho vedená doprava
Na konci roku 2014 jej ANO vybralo jako ministra dopravy v kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD). Jelikož Skanska dlouhodobě patřila k hlavním dodavatelům dopravních staveb, posuzoval se případný střet Ťokových zájmů. V prosinci 2014 však byl uveden do úřadu, působil v něm jako nestraník.
V úřadu čelil kritice například kvůli dlouhodobé rekonstrukci dálnice D1 i postupům poté, co vypršela smlouva na zajištění mýtných systémů s firmou Kapsch. Naopak se zefektivnilo čerpání dotací Evropské unie.
V roce 2016 obdržel Antiekologickou cenu Ropák roku. Hlavním činem, za který jej spolek Děti Země takto ohodnotil, bylo blokování zařazení lokality Louky u Přelouče do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 vedl jako nestraník kandidátku ANO v Karlovarském kraji a stal se poslancem. Dopravu dále vedl v obou menšinových kabinetech Andreje Babiše. První z nich po jmenování nezískal důvěru Sněmovny a několik měsíců vládl v demisi.
Na jaře 2018 uvažoval o konci vládního angažmá. Podle svých slov necítil důvěru ANO a nechtěl čelit požadavkům KSČM, která podporovala menšinovou koalici. V dubnu 2019 v rozhovoru pro Novinky oznámil svůj záměr z postu ministra definitivně odejít. „Dlouhodobě chci z vlády pryč, už nechci být v politice. Už jsem se na tom dohodl s panem premiérem,” řekl.
Ministerstvo opustil 30. dubna 2019, předtím se vzdal svého poslaneckého mandátu. Poté hovořil o zájmu zamířit do diplomacie, měl se stát velvyslancem v Indonésii. V roce 2021 se stal členem správní rady Správy železnic.
Dan Ťok je rozvedený a má dvě dcery.