Článek
Věrozvěsti ze Soluně Cyril a Metoděj byli apoštoly Slovanů, kteří v devátém století položili základy slovanskému Pravoslaví. Česká republika slaví Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července. Na toto datum dle některých pramenů připadá jejich příchod na Velkou Moravu v roce 863.
Oba věrozvěsti ovlivnili tehdejší Velkou Moravu, ale také Rusko, Bulharsko, Srbsko, Bělorusko, Chorvatsko i Polsko. Na Velké Moravě vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.
Do Moravské říše byli povoláni knížetem Rostislavem z dynastie Mojmírovců, který chtěl šířit křesťanství v jazyku, kterým se na Moravě mluvilo. Do té doby bohoslužby vykonávali pouze latinští kněží v latině nebo řečtině.
Staroslověnština
Staroslověnština je nejstarší slovanský spisovný jazyk. Vznikl podle nářečí používaného v okolí Soluně v 9. století. Pod názvem církevní slovanština se používá dodnes, ne už však jako živý, nýbrž jako bohoslužebný jazyk.
Svatý Cyril pro staroslověnštinu vyvinul nové písmo, hlaholici, která se poté používala na Velké Moravě. O půl století později vznikla v Bulharsku cyrilice, kterou pravděpodobně sestavili Cyrilovi žáci. Byla praktičtější, její písmena jednodušší a hlavně se více podobala řečtině, kterou tehdejší duchovní ovládali dobře.
Kdo byli Cyril a Metoděj
Bratři pocházeli z rodiny hodnostáře Byzantského císařství. Podle některých pramenů a na základě jejich jazykových znalostí se soudí, že jejich matka byla slovanského původu. Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu 5. července 863. Byli velmi úspěšní, protože vedli kázání i vyučování ve staroslověnštině. Během několika let byli již duchovní.
Velkomoravská říše neboli Velká Morava
Velkomoravská říše představovala první západoslovanský stát, tehdy nejmocnější a nejsilnější ve středu Evropy. Hranice byly vytyčeny dnešním českým, slovenským a maďarským územím. Říše existovala mezi léty 833 až 907. Velkomoravské říši se také říkalo Velká Morava nebo stát Mojmírovců. Předchůdcem Velké Moravy byla v 7. století Sámova říše.
Svatý Cyril, zvaný též Konstantin se narodil kolem roku 826 v Soluni a zemřel v roce 869 v Římě. Byl profesorem filosofie v Konstantinopoli, roku 855 vstoupil do kláštera. Byl pouze mnichem, ačkoliv celý středověk byli oba bratři považováni za biskupy. Konstantin znovu vstoupil do kláštera před svou smrtí v Římě, kde přijal řeholní jméno Cyril.
Svatý Metoděj se narodil v roce 815 také v řecké Soluni, zemřel roku 885 na Moravě. Starší bratr Konstantina byl zpočátku byzantským státním úředníkem, později mnichem a nakonec se stal prvním moravským arcibiskupem.
