Článek
Církevní restituce je vracení části znárodněného majetku církvi. V roce 2012 byl v České republice prosazen zákon, na jehož základě bude církvím během 30 let vrácena část majetku zabaveného komunisty po roce 1948. Za zbytek dostanou finanční kompenzace.
Déle než dvacet let se diskutovalo o přípustnosti církevních restitucí. Teprve vládě Petra Nečase se v roce 2012 podařilo za hlasité kritiky ze strany opozice i veřejnosti prosadit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi.
V restitucích nakonec stát vrátí církvím majetek v hodnotě 75 miliard, za zbytek jim proplatí během 30 let paušální náhrady ve výši 59 miliard. S inflací může tato částka dosáhnout téměř až 100 miliard.
Zákon o majetkovém narovnání s církvemi přijala koalice ODS, TOP 09 a LIDEM v listopadu 2012. Prezident Václav Klaus pod zákon nepřipojil svůj podpis, nicméně jej ani nevetoval. Klaus, který zákon zkritizoval, se tak chtěl od zákona distancovat, uvedl, že takto kromě osobních postojů vyjadřuje i společenskou atmosféru v zemi.
Kritika restitucí
V dopise adresovaném předsedkyni Sněmovny Miroslavě Němcové uvedl, že zákon v podobě, v jaké byl nakonec přijat, zvýhodňuje církev na úkor jiných subjektů. Dodal, že vracení majetku se bude týkat i církví, jimž žádný majetek zabrán nebyl, nebo dokonce i církví, které vznikly až po roce 1989.
Totéž vadilo i veřejnosti. Řada lidí se ohrazovala proti tomu, aby se stát zavazoval k církevním restitucím v době nejisté ekonomické situace. Mnozí navíc tvrdili, že stát dá církvím víc majetku, než na který mají nárok. Příznivci majetkového vyrovnání nejčastěji oponovali tím, že s vyrovnáním půjde ruku v ruce také odluka církví a náboženských společností od státu. Rozjitřenou situaci se snažil urovnat například i kardinál Miloslav Vlk, když vyzval církve, aby státu nabídly odklad splátek plynoucích z restitučního zákona.
Z kritiků restitucí se nejsilněji ozývala opoziční ČSSD, která také pohrozila ústavní stížností proti zákonu. Sociální demokraté před přijetím normy nabádali zejména k obezřetnosti, aby zákon o vyrovnání s církvemi neprolomil restituční hranici 28. února 1948. Také prezident Václav Klaus požádal dopisem předsedy tří koaličních stran o záruku, že k tomuto prolomení nedojde. Odpověděli mu jen částečně, někdo z nich vůbec.
I to zkritizoval Klaus v odůvodnění zaslaném Miroslavě Němcové. Přesto po jeho „nepodepsání“ nabyl zákon v lednu 2013 účinnosti.
ČSSD využila téma restitucí v předvolebním boji v kampani před krajskými a senátními volbami na podzim roku 2012.
Zdanit, či nezdanit?
Už po předčasných volbách v roce 2013, kdy do vládní koalice usedli ČSSD, lidovci a hnutí ANO, se začaly ozývat požadavky na zdanění církevních restitucí, a to zejména ze strany komunistů. Tomu se přikláněl i šéf hnutí ANO Andrej Babiš a část sociálních demokratů. Návrh zdanění se nakonec během vládního období nedostal k jednání, jelikož to odmítali vládní lidovci.
Situace se však obrátila už po volbách v roce 2017. Tehdejší výsledek voleb dal silnou vyjednávací pozici komunistům, kteří podporu menšinové vlády Andreje Babiše podmiňovali mezi jinými právě i projednáním zákona o zdanění restitucí.
K přijetí zákona nakonec došlo na jaře 2019, v platnost měl vejít od ledna 2020. Stát by podle komunistů, kteří to prosadili, mohl zdaněním získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá.
Proti zákonu však hlasitě vystupovali jak opoziční poslanci, tak Senát. Viděli v něm podkopání právních jistot v zemi. Obě skupiny také podaly kvůli zákonu stížnost k Ústavnímu soudu, který tak rozhodoval o jeho zrušení. Ten jej nakonec skutečně zrušil.
Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí
Dlouholeté téma
O tom, jak naložit se zabaveným církevním majetkem, se v České republice diskutovalo v podstatě od pádu minulého režimu. Na stole bylo od té doby několik verzí církevních restitucí.
Jednu z nejnadějnějších vypracoval v roce 2008 kabinet Mirka Topolánka. Návrh počítal s vrácením třetiny majetku a finanční kompenzací ve výši 83 miliard vyplácených po dobu 60 let. Poslanci ale návrh neschválili.
Také schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi v roce 2012 provázelo v parlamentu několik bouřlivých jednání, která se často vlekla až do noci. Poprvé se o restitucích jednalo v únoru 2012, následně je Sněmovna schválila v červenci téhož roku. Po odmítnutí Senátem bylo nutné zákon znovu přijmout na podzim 2012.
