Článek
Christine Lagarde je někdejší francouzská ministryně, která se v roce 2011 stala šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF). Časopis Forbes ji zařadil mezi nejvlivnější ženy světa.
Narodila se v Paříži na Nový rok 1956 do rodiny univerzitního profesora. V mládí se závodně věnovala synchronizovanému plavání, byla dokonce členkou reprezentačního družstva. Podařilo se jí získat stipendium do USA, kde pracovala jako stážistka u kongresmana Williama Cohena. Na prestižní Pařížské univerzitě a elitní vysoké škole pro správní úředníky (ENA) pak vystudovala práva a politologii.
Po studiích začala v roce 1981 pracovat v americké právnické společnosti Baker & McKenzie. Přes vedoucí pařížské pobočky tohoto právního giganta se vypracovala až na vrchol, do chicagského ústředí firmy, kde se v roce 1999 stala prezidentkou výkonného výboru a od roku 2004 šéfovala výboru pro globální strategii firmy.
Z ministryně šéfkou MMF
Poté, co opustila právnickou firmu, odešla do státních služeb. V roce 2005 se stala ministryní zahraničního obchodu a o dva roky později ministryní zemědělství a rybolovu, odkud po měsíci přesídlila do čela ministerstva financí. Stala se tak první francouzskou ministryní financí a zároveň nejdéle sloužící šéfkou resortu financí od konce druhé světové války. V roce 2009 byla dokonce označena za nejlepší ministryni financí v eurozóně.
Když na jaře roku 2011 po vypuknutí své sexuální aféry odstoupil z postu ředitele MMF Dominique Strauss-Kahn, Lagarde se stala jednou z nejvážnějších kandidátek na jeho nástupce. Navzdory tlakům zejména rozvojových států, aby byla porušena tradice, kdy se do čela MMF volí Evropané (naopak do čela Světové banky Američan), získala podporu USA, Ruska i Číny. Dne 5. července 2011 tak stanula jako první žena v čele MMF. Časopis Forbes ji poté zařadil do první desítky nejvlivnějších žen světa.
Vyšetřování a soud
Stejně jako její předchůdce v novém postu čelila vyšetřování. Nařízeno bylo brzy po jejím nástupu do funkce a týkalo se podezření, že v roce 2008 jednala proti zájmu státu.
Případ se týkal arbitráže, která přiřkla 403 miliónů eur (10,9 miliardy korun) ze státní pokladny podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho dlouholetém sporu se státní bankou Crédit Lyonnais.
Tapie se tehdy přátelil s tehdejším konzervativním prezidentem Nicolasem Sarkozym. Lagarde jako Sarkozyho ministryně tehdy rozhodla, že vleklý spor se vyřeší v rozhodčím řízení, což je považováno za velice neobvyklé.
V prosinci roku 2016 francouzský soud rozhodl, že se Lagarde provinila nedbalostí, ale trest nedostane. Lagarde před zvláštním republikovým soudním dvorem vinu rezolutně popřela. Také generální prokurátor při procesu prohlásil, že neexistují důkazy, které by umožnily odsoudit Lagarde k nějakému trestu. Zmiňovaná arbitráž byla v roce 2015 zrušena, soud přikázal Tapiemu peníze státu vrátit.