Článek
Chřipka je jedna z nejrozšířenějších sezónních onemocnění. V životě je měl snad každý. Nemoc, která se projevuje zánětem dýchacího ústrojí, bolestmi hlavy a kloubů, je vysoce nakažlivá.
Chřipku způsobují RNA viry z čeledi Orthomyxoviridae, přenášejí se kapénkami. Napadat mohou člověka i další savce a také ptáky. Nejnebezpečnější je typ A, který vyvolal řadu epidemií včetně pandemie španělské chřipky, jíž po první světové válce podlehlo 40 až 50 milionů lidí.
Chřipka typu A, B, C
Typ A je nejnebezpečnější, protože může prodělat rychlý antigenový zvrat a opět se šířit i u jedinců, které už virus jednou infikoval. K typu A patří ptačí chřipka vyvolaná chřipkovým virem H5N1 i prasečí chřipka, vyvolaná stejně jako španělská chřipka typem H1N1.
Typ A napadá lidi a další savce, zejména prasata, ale i ptáky. Typ B napadá jen lidi a typ C lidi a prasata.
Chřipkové viry základních tří typů A, B a C se dále klasifikují podle povrchových proteinů hemaglutininu (H) a neuraminidázy (N). U typu A bylo zjištěno celkem 15 podtypů hemaglutininu a devět podtypů neuramidázy. Proto se kmen popisuje například jako H3N8 apod.
Viry typu A napadají i řadu savců včetně člověka. Vyskytují se mimo jiné u prasat (H1N1 a H3N1) norků (H10N4), koní (H7N7 a H3N8), tuleňů (H7N7 a H4N5) i velryb (H1N1). Přenést se však mohou i na kočky včetně velkých .
U viru typu B existuje jen jeden podtyp H i N.
