Český Krumlov

Český Krumlov je druhé turisticky nejnavštěvovanější místo České republiky. Díky zachovalému středověkému jádru města je zařazen od roku 1963 do městské památkové rezervace a od roku 1992 je na seznamu světového dědictví UNESCO. Roku 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno také jeho předměstí Plešivec.

Český Krumlov leží v Jižních Čechách asi 180 km jižně od Prahy  a zhruba 25 km jižně od Českých Budějovic v blízkosti rakouských hranic. Ve městě o rozloze 22,16 km² žije přibližně 13 tisíc obyvatel. Jeho průměrná nadmořská výška je 492 m.

Název Krumlov pravděpodobně pochází z německého Krumme Aue – křivý luh, podle esovitých meandrů řeky Vltavy, která Krumlovem protéká. První písemná dochovaná zmínka z roku 1253 označuje město jako Chumbenowe. Přídomek Český se začal používat v roce 1439, aby se zřetelně odlišil od Moravského Krumlova, ale až 30. dubna 1920 byl oficiálně prohlášen jako Český Krumlov s výnosem ministerstva vnitra.

Založení hrádku na levém břehu Vltavy synem Vítka z Prčice se datuje mezi roky 1230 a 1239. Brzy po založení hradu, zřejmě někdy ve 13. století, vznikla mezi zákruty řeky Vltavy obchodní osada, kterou listina Jindřicha I. z Rožmberka a jeho syna Petra z roku 1309 poprvé v textu výslovně uvádí jako město.

Roku 1302 vymřela zdejší větev Vítkovců a dědictví s povolením krále Václava II. spadlo do klína pánům z Rožmberka, další větvi rodu Vítkovců. Rožmberkové se přesídlili z Rožmberka na Krumlov, čímž se město stalo střediskem rozsáhlého panství. Doba rozkvětu města je spojena právě s vládou pánů z Rožmberka (1302-1602). Soustavné rozšiřování panství vedlo k hospodářskému vzestupu města, centra rodu Rožmberků. Za vlády tohoto rodu vznikla drtivá většina současných obdivovaných gotických a renesančních památek ve městě, významných turistických atrakcí.

Krumlov tehdy ležel v místě, kde se střetávalo české vnitrozemí s rakouským a bavorským podunajským prostorem a severní Itálií. To se projevilo i na tváři města a zámku, jíž vtiskla neopakovatelnou podobu italská renesance.

Důležitými milníky jsou roky 1475, kdy byly otevřeny doly těžící stříbro, a v roce 1494 byl Krumlov povýšen na královské město. S tím souvisí větší privilegia a s přísunem stříbra další rozkvět města. Připojená byla také další předměstí jako Špičák, Horní Brána, Za tavírnou a Plešivec. Velké dluhy Petra Voka dohnaly roku 1601 k prodeji Krumlova císaři Rudolfu II.

Hornický průmysl vrcholil v 16. století. A již kolem roku 1600 byla ložiska stříbra vytěžena, ale k hospodářskému úpadku nedošlo. Město se více orientovalo na zemědělskou výrobu a na panství byly zakládány hospodářské dvory a rybníky.

Během 17. století bylo město několikrát vypleněno, v roce 1611 vpádem Pasovských, za třicetileté války byl několikrát obsazeno vojsky. Císař Ferdinand II. roku 1622 věnoval celé město Janu Oldřichu z Eggenberka. Po vymření tohoto rodu, přešlo krumlovské panství do rukou rodu Schwarzenberků, kterým zůstalo až do roku 1940.

V 2. polovině 19. století byla zahájena těžby tuhy jako výchozí suroviny pro výrobu tužek, která se v Českém Krumlově udržela dodnes.

V roce 1850 se Český Krumlov s 8 3000 obyvateli stal okresním městem. Žilo zde jen asi 1 500 Čechů. Většinu obyvatelstva tvořili Němci. Národnostní nepokoje jsou datovány od 19. století. Německá většina po první světové válce vyhlásila samostatnou šumavskou župu Böhmerwaldgau, kterou chtěl připojit k Rakousku. Ale toto hnutí bylo potlačeno a 28. listopadu 1918 byl Krumlov obsazen československou armádou.

Kvůli německé převaze obyvatel byl po Mnichově roku 1938 připojen Německé říši. V roce 1945 jej osvobodila americká armáda. Mezi léty 1945-1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva. V roce 1946 zde bylo 4 550 nových českých přistěhovalců.

V období socialismu nebyla sice památková péče úplně zanedbávána oproti jiným památkám, ale nebylo ji věnováno tolik pozornosti jako dnes.

Zámek Český Krumlov je druhým nejrozsáhlejším zámeckým areálem v České republice hned po Pražském hradě. Původně zde stál jen gotický hrad, ale později byl přestaven v renesančním slohu. V současnosti se skládá z Dolního hradu původního Hrádku s dominující věží a Horního hradu.

K objektu patří také zámecká zahrada o rozloze 10 hektarů, která byla založena ve 2. polovině 16. století. Uvnitř se nachází Kaskádová fontána a barokní letohrádek Belárie s otáčivým hledištěm pro divadlo v otevřené krajině.

Atmosféru města vytváří křivolaké uličky, rozmanitá zákoutí a unikátní komplex měšťanských domů s impozantní dominantou zámku nad meandrem Vltavy. Kulturní život vyplňují výstavy umělců, koncerty, hudební festivaly, divadelní představení, hospůdky, kavárny, středověké krčmy a noční kluby.

V Českém Krumlově se pravidelně konají Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Festival staré hudby, Festival komorní hudby, Svatováclavské slavnosti a letní Slavnosti pětilisté růže.