Článek
Premiér Boris Johnson je původní profesí publicista. Býval starostou Londýna, zastával post ministra zahraničí a dotáhl to až na premiéra. Je ostrým kritikem Evropské unie a stál v čele boje za vystoupení Velké Británie z evropské osmadvacítky. Je znám svými skandálními výroky, aférami a nestandardními politickými postupy. Dělá si rád legraci snad ze všeho, včetně sebe.
Alexander Boris de Pfeffel Johnson se narodil 19. června 1964 v New Yorku do bohaté a vážené rodiny. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Johnson vystudoval prestižní soukromou školu v Etonu a univerzitu v Oxfordu.
Pracoval v listech The Times Express & Star či The Daily Telegraph, v letech 1999 až 2005 byl šéfredaktorem časopisu The Spectator. Jako novinář si vysloužil několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji i podporou války v Iráku.
Boris Johnson vzdal hold královně neobvykle dlouhým a emotivním textem
V roce 2001 byl zvolen do parlamentu a o tři roky později se stal poprvé členem stínového kabinetu. O místo ale ženatý otec čtyř dětí přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.
Johnson je ženatý, jeho třetí manželkou se v roce 2021 stala o 24 let mladší Carrie Symondsová. Tím se stal prvním premiérem po téměř 200 letech, který se oženil během svého působení ve funkci. Se ženou Carrie má dvě děti, celkem je otcem sedmi. Dlouhodobě se však objevují spekulace o dalších možných potomcích.
Politická kariéra
V letech 2003 až 2004 byl místopředsedou konzervativců. Do stínového kabinetu se Johnson vrátil jako ministr pro vysoké školy v prosinci 2005. Byl jím do až do května 2008, kdy byl za Konzervativní a unionistickou stranu zvolen starostou Londýna. V roce 2012 pak post obhájil. V květnu 2016 ho na této pozici vystřídal labourista Sadiq Khan, první muslimský starosta v historii britské metropole.
Johnson je silným kritikem Evropské unie. Možné přijetí společné měny označil za „katastrofu” a dožadoval se omezení britských vztahů s EU. V roce 2016 se v rámci Konzervativní strany postavil do čela tábora obhajujícího brexit, tedy vystoupení Velké Británie z EU.
Británie v referendu na konci června 2016 opravdu rozhodla, že EU opustí, ale Johnson následně překvapivě oznámil, že se nebude ucházet o post premiéra a lídra strany po rezignaci Davida Camerona.