Článek
První prototyp bombardéru B-52 vzlétl v roce 1952, do služby byl zařazen v roce 1955. Nahradil stroje Convair B-36 Peacemaker a Boeing B-47 Stratojet. Původně byl vyvíjen jako nosič jaderných pum, které měl svrhávat z velké výšky. Využívat se ale měl i jako klasický těžký bombardér pro kobercové nálety.
Rychlý rozvoj nadzvukových stíhacích letadel a protiletadlových střel ale ukázal, že by v konfliktu dvou supervelmocí nemohl v těchto rolích uspět. Přesto i v sedmdesátých letech byly ve vzduchu stále hotovostní B-52 s jadernými bombami v pumovnici.
Bombardér B-52 Stratofortress na základně Guam s bombami, které svrhne na Vietnam.
Původně se počítalo, že jej v šedesátých letech nahradí nadzvukové stroje B-58 Hustler a nakonec třímachová B-70 Valkyrie. B-52 je však ve službě přežil (Valkyrie do ní vůbec nebyla zařazena) a přežil i mnohé jiné typy včetně bombardovací verzí letadel s měnitelnou geometrií křídla F-111 a prvních bombardéru kategorie stealth F-117.
Ve výzbroji amerických vzdušných sil (USAF) zůstane až do roku 2045, což bude znamenat, že bude ve službě přes devadesát let. Nyní se ale tyto stroje uplatňují především v asymetrických konfliktech, kde nehrozí, že by byly sestřeleny.
Důvodem je velká nosnost letounu. Může nést na až 32 tun výzbroje. Postupně se stroj modifikoval, zpočátku sloužil jako nosič klasických železných pum a jaderných bomb. Později ale byl vybaven i na nesení dvaceti střel s plochou dráhou letu AGM 86B (dvanáct pod křídly a osm v rotační pumovnici)nebo přesné munice.
Střely s plochou dráhou letu pod křídly bombardér B-52 Stratofortress
Nasazení ve válkách
Bombardéry B-52 se účastnily všech velkých konfliktů, které USA od jejich zařazení do výzbroje vedly. Masově se používaly ve Vietnamu při náletech na Hanoj a Haiphong, ale i na oblasti Jižního Vietnamu, kde operovali partyzáni. Pro kobercové nálety byly upraveny tak, že mohly nést až 108 bomb o celkové hmotnosti 27 tun. V konfliktu jich bylo ztraceno třicet, deset jich bylo sestřeleno.
Nakládání bomb na podkřídelní závěsník bombardéru B-52 Stratofortress mířícího nad Vietnam
Při první válce v Perském zálivu v operaci Pouštní bouře svrhly při 1 620 akcích na 40 procent použitých bomb, aniž by utrpěly ztrátu.
Proti Iráku byly použity i v roce 1996, kdy při jednorázové akci z nich byly vypáleny střely, které zasáhly bagdádskou elektrárnu.
Bombardéru B-52 Stratofortress letí při operaci Pouštní bouře bombardovat Irák.
Své schopnosti ale bombardér prokázal i v první fázi války v Afghánistánu, kde se využívala jeho velká nosnost a používal se také při odstrašujících náletech. Vzhledem k tomu, že v té době už nosily přesnou munici, mohly se používat i při přímé podpoře.
Účastnil se i druhé války v Iráku, která začala v březnu 2003, kde tito dříči za prvních šest měsíců podnikli sto náletů a shodili půl miliónů kilogramů bomb. Jen v první noc bylo z bombardérů B-52 odpáleno sto střel s plochou dráhou letu.
Využití má i v budoucnosti, neboť je kvůli velké nosnosti efektivní. S jeho nasazením se počítá od chvíle, kdy je na bojišti získána převaha ve vzduchu. Do té doby se používají extrémně drahé pro radary neviditelné bombardéry B-2 Spirit, jichž má americká armáda dvacítku, a supersoniky B-1B Lancer. Oba tyto typy ale mají menší nosnost, než tento veterán.
B-52 dosedl na přistávací dráhu na letišti v Ostravě - Mošnově.
Technické údaje a modernizace
Bombardér B-52 má rozpětí 56 metrů, délku 48 metrů a výšku 12 metrů. Váží 83 tun, vzletová hmotnost činí 220 tun. Dosahuje maximální rychlosti 1 000 kilometrů za hodinu. Zasáhnout může bez doplňování paliva cíle do vzdálenosti 7 000 kilometrů.
Posádka je pětičlenná, tvoří ji dva piloti, navigátor, operátor radaru – bombometčík a specialista na elektronický boj.
Pilotní kabina bombardéru B-52 Stratofortress
Vyrobeno bylo 744 kusů B-52 ve verzích B až H. Do výzbroje USAF byl stroj zařazen ve verzích B až H . Nyní jsou ve službě již jen stroje poslední verze, které mají výkonnější motory Pratt TF33 o tahu 76 kN, modernější elektroniku, od devadesátých let jsou pro obranu vybaveny výhradně 20 mm rotačními kanony M61 Vulcan. Stejně jako verze G mají integrované palivové nádrže, což zvětšilo množství neseného paliva a větším radom.
Raketoplán X-15 pod křídlem bombardéru B-52 Stratofortress, který doprovází F-104 Starfighter.
Boeing získal v roce 2009 smlouvu na modernizaci strojů, aby mohly zůstat ve službě dalších deset let ve výši 750 miliónů dolarů. Její součástí ale není výměna zastaralých motorů s vysokou spotřebou. Zato B-52 jako první stroj letěl na alternativní palivo, které spalovaly dva z osmi motorů.
Kromě USAF měla některé stroje také NASA, která B-52 využívala i při vypouštění raketoplánu X-15 .
Vypouštění raketoplánu X-15 zpod křídla bombardéru B-52 Stratofortress, který doprovází F-100 Super Sabre.
V září 2010 poprvé přiletěl tento stroj do ČR.
