Boeing 747

Pětatřicet let držel tento typ letadla, známý jako Jumbo, prim mezi dopravními letadly. Výrazně se podílel na rozvoji mezikontinentální letecké dopravy. Zatím poslední model této řady 747-8 má vrátit Boeing na křeslo předního výrobce uzmuté francouzským Airbusem.

S rostoucí poptávkou po letecké dopravě oslovila v šedesátých letech americkou společnost Boeing firma PanAm, aby pro ni sestavila nové stroje, jež by byly více jak dvakrát větší než dosavadní přední model 707. A tak konstruktéři oprášili dřívější plány na velké armádní letadlo (zakázka jim nakonec nebyla přiklepnuta) a přetvořili je na letoun civilní.

Výrobní program se rozběhl v roce 1966 a v lednu 1970 byl nasazen první letoun do komerčního provozu. Boeing měl tedy na vytvoření přelomového stroje pouhé čtyři roky. Během nich musel například v městě Everett poblíž Seattlu vybudovat novou konstrukční halu, do které by se první model 747-100, tehdy netradiční svou velikostí, mohl vejít. Závod se rozprostřel na ploše 300 hektarů.

Boeing 747 ve svých útrobách ukrývá celkem tři paluby. Horní patro, které se táhne pouze přes část trupu, spodní patro a nákladový prostor. Netradičně je řešeno umístění pilotní kabiny, která sídlí v samostatném výčnělku nad nosem letadla. Od počátku se počítalo s možným přestavěním na nákladní letadlo, a tak byl kokpit projektován mimo nos, který se tak bude moct odklápět, čímž se usnadní náklad a výklad.

První model s označením -100 dosahoval délky 70 metrů, výšky 20 metrů a rozpětí křídel 60 metrů. Jeho hmotnost činila 162 tun. Aby mohl doletět bezmála 10 tisíc kilometrů, vyvinula pro něj společnost Pratt and Whitney speciální motory. Později se začaly používat také motory od General Electric a Rolls Royce. Díky nim byl prototyp schopný vyvinout rychlost až kolem 900 kilometrů v hodině. Ve dvoutřídovém provedení se vešlo až 452 cestujících, při třech třídách 266.

Stovka zahrnovala kromě vylepšené verze 100b také 747-100SR (short range), která byla vyrobena speciálně pro krátké lety mezi japonskými ostrovy.

Řada -200 poskytla vyšší startovní váhu a delší dolet. Její nespornou výhodou bylo snadné uzpůsobení letadla z osobního na nákladní nebo kombinaci těchto dvou variant. -200B se dočkala silnějších motorů a -200C doznala dalšího zlepšení co se týče převozu nákladu. Jedním z nich byl například odklápěcí nos.

V roce 1983 se začal po obloze prohánět Boeing 737-300. Jeho hlavním znakem se stala prodloužená horní paluba a tím pádem také zvětšená kapacita cestujících, která se zastavila na čísle 496 ve dvoutřídovém provedení. Řada -300 zahrnovala rovněž model -300M a -300SP, opět určený pro vnitrostátní lety po Japonsku.

Model 747-400 se může pyšnit titulem nejprodávanější Boeing. Do provozu byl uveden v roce 1989 a oproti svému předchůdci -300 má vylepšená křídla, výkonnější motory i kvalitnější interiér. Dosáhne maximálního doletu 13,5 tisíc kilometrů bez mezipřistání, přičemž dokáže letět rychlostí až 913 kilometrů v hodině. Na palubu se vejde až 524 cestujících.

Čtyřstovka vyšla také v nákladní verzi -400F, kombinované -400M, -400D pro krátké lety a 400ER pro delší lety (existuje též její nákladní verze).

Výroba Boeingu 747-400 skončila v prosinci roku 2009 a uvolnila tak místo pro nový model 747-8, jehož první prototypy už jsou na světě. Novinka slibuje nižší spotřebu paliva, vylepšenou ekonomiku provozu a měla by být rovněž ohleduplnější k životnímu prostředí.

Po nebi se budou prohánět dvě verze. 747-8I sloužící k přepravě obyvatel je oproti svému předchůdci o tři a půl metru delší a pojme tak o 34 cestujících více. Na vzdálenost by se měl letoun přiblížit 15 tisícům kilometrů, kdežto náklady za jeho provoz se mají snížit.

Nákladní verze letounu označená jako 747-8F je o pět a půl metru delší než 747-400F, díky čemuž se do něj vejde o čtyři kontejnery více. Oba typy jsou osazeny novými úspornými motory GE, jež byly vyvinuty pro dálkové letouny Boeing 787 Dreamliner. Verze pro cestující navíc láká na nový interiér, který si za vzor bere model 777.

Boeing 747 bohužel zdobí ještě další vysoká čísla. Má na kontě desítky nehod, včetně té nejtragičtější z roku 1977, kdy se při startu vzájemně srazily dva Boeingy 747. Neštěstí nepřežilo 583 lidí.