Aš-Šabáb

Somálské hnutí Aš-Šabáb patří mezi nejnebezpečnější radikální muslimské milice. Kromě centrálního a jižního Somálska útočí i v sousedních zemích, zejména v Keni, kde při atentátech v letech 2013 až 2015 zabilo přes 250 lidí. Nejzávažnější byly útoky na obchodní středisko v Nairobu a univerzitu v Garrise. V roce 2012 skupina slíbila věrnost Al-Káidě, jedna z jeho odštěpeneckých frakcí se však přihlásila Islámskému státu.

Ani silám Africké unie se Aš-Šabáb nepodařilo porazit, byť při náletech amerických bezpilotních letadel bylo zabito několik jeho vůdců. Přispívá k tomu chaotická situace v Somálsku, které se po svržení diktátora Siada Barrého zhroutilo a od roku 1991 se v něm nepřetržitě válčí.

Ačkoli jsou základní cíle Aš-Šabábu obdobné jako u jiných radikálních sunnitských skupin, tedy zavedení přísné formy práva šaría na základě fundamentalistického výkladu koránu, od spřízněných arabských liší, byť i v něm najdeme mnoho zahraničních bojovníků džihádu se zkušenostmi z Afghánistánu, Iráku a Jemenu. Dlouho ale nemělo pevné jednotné vedení a není homogenní, protože v Somálsku stále hrají velkou roli klany a kmeny.

Část jejích bojovníků měla zájem jen o vyhnání intervenujících zahraničních sil a nemínila se zapojit do globálního džihádu a podnikat útoky v sousedních zemích a od hnutí se odtrhli.

Hnutí Harakat aš-Šabáb al-Mudžahidín ( حركة الشباب المجاهدين‎, Hnutí mladých mudžáhidů) vzniklo v polovině prvního desetiletí nového tisíciletí jako mládežnické křídlo Svazu islámských soudů, od kterého se později oddělilo. Jeho jádro tvořili veteráni, kteří na začátku června 2006 dobyli Mogadišo, když porazili vládní Alianci pro obnovení míru a proti terorismu podporovanou Spojenými státy. Ta během roku ztrácela území, podařilo se jí udržet jen okolí města Baidoa, zbytek jižního a centrálního Somálska ovládl Svaz islámských soudů.

Přechodná somálská federální vláda nakonec v prosinci 2006 požádala o vojenskou pomoc sousední Etiopii. Etiopský prezident Meles Zenawi se rozhodl vyhovět, protože se bál rostoucí moci islámských radikálů i obavy z nepokojů v Ogadenu, kde žije somálská menšina. Intervence byla zahájena 19. prosince. Početné etiopské síly vybavené těžkými zbraněmi, nejprve uvolnily sevření města Baidoa, rychle postupovaly a 28. prosince vstoupily do Mogadiša, odkud se stáhli bojovníci Svaz islámských soudů do přístavu Kismayo.

K somálským břehům připluly americké lodě a v lednu 2007 Američané poprvé od roku 1994 bombardovali Somálsko. Od 8. ledna útočili ze vzduchu na základny Svazu islámských soudů u hranic s Keňou, na nichž se skrývali teroristé z Al-Káidy podílející se na atentátech na americká velvyslanectví v Keni a v Tanzanii z roku 1998, které měly celkem 225 obětí.

Americký nálet z 10. ledna si vyžádal životy deseti členů z Al-Káidy včetně jednoho ze strůjců atentátů Fazula Abdullaha Muhammada. Nálety bitevníku AC-130 pokračovaly v březnu a v červnu pozice radikálů ostřeloval americký torpédoborec.

Přestože v zemi bylo nasazeno 1500 vojáků Africké unie v rámci mise AMISON zahájené 19. ledna, situace se neuklidnila. Boje v Mogadišu na přelomu března a dubna 2007 si vyžádaly přes tisíc mrtvých. Z hlavního města uteklo na 125 000 lidí. Až na konci dubna se etiopským silám podařilo město ovládnout, avšak na konci října v něm propukly nové střety.

Atentáty a útoky ale nepřestávaly, proto v březnu 2008 USA zařadily Aš-Šabáb na seznam teroristických organizací. Rebelové 29. března zaútočili na sídlo prezidenta a v půlce dubna při útoku na školu v Baladwayne zabili dva Keňany a dva Brity somálského původu - ředitele školy a učitelku. Svůj boj se radikálové snažili prezentovat jako obranu země proti zahraničním interventům a křižákům, kteří potírají v zemi islám.

Povstalci získávali podporu i kvůli vysoké inflaci a nedostatku potravin, 2,5 miliónu Somálců bylo závislých na potravinové pomoci.

Boje opět vzplály na konci srpna v Mogadišu i v přístavu Kismayo na jihu země, v říjnu radikálové pohrozili Keni, že na ní zaútočí, pokud bude cvičit somálská vládní vojska. „Nařídíme našim svatým bojovníkům, aby uvnitř Keni započali džihád,“ oznámil mluvčí milicí Šabáb šejk Muchktar Robow, který na počátku tisíciletí bojoval v Afghánistánu a byl jedním z velitelů Svazu islámských soudů.

Rostoucí aktivita vzbouřenců se ukázala 29. října 2008, kdy sebevražední atentátníci zaútočili na budovu etiopského velvyslanectví, kancelář OSN a místní prezidentský palác ve městě Hargeyse v separatistickém Somalilandu. Zabili 25 lidí, další dva výbuchy otřásly budovou zpravodajské služby v autonomním somálském státě Puntland.

Pod tlakem 29. prosince 2008 rezignoval somálský prezident Abdullahi Yusuf Ahmed. Když se na počátku roku 2009 stáhly ze Somálska poslední etiopské jednotky, poslední odešly 13. ledna, milice muslimských radikálů okamžitě ovládly Mogadišo, už 16. ledna měli pod kontrolou čtyři z šesti základen u hlavního města. Etiopské vojáky se nepodařilo nahradit mírovými sílami Africké unie, protože se nepodařilo naplnit jejich počty.

Usmíření měla napomoci volba nového prezidenta, jímž se stal 31. ledna jeden z vůdců Svazu islámských soudů šajch Šarif Ahmed. Po porážce Svazu islámských soudů jednal s americkým velvyslancem v Keni a souhlasil se spoluprací s přechodnou vládou.

Proti Šarífu Ahmedovi vystoupili jeho mladší spolubojovníci z hnutí Aš-Šabáb. Letní náborový a propagační videoklip Šabábu se záběry z výcvikového tábora, které podmalovávaly hiphopovou píseň s textem: „Mina za minou, granát za granátem. Skončí to, až je pošlu do pekla,“ končil výzvou ke svržení režimu prezidenta šajcha Šarifa Ahmeda, který spolupracuje se Západem.

Aš-Šabábu pomáhal rostoucí odpor proti zahraničním vojákům, který umocňoval fakt, že Etiopie i Keňa jsou převážně křesťanské, zatímco Somálsko muslimské. Mnozí odpůrci intervence včetně bývalých velitelů Svazu islámských soudů se proto přidávali k hnutí Aš-Šabáb s cílem vyhnat interventy.

I když do Somálska mířili naverbovaní bojovníci z Evropy i USA a Kanady, dění v zemi zastiňovaly pokračující útoky somálských pirátů.

Milice Aš-Šabábu rychle dosáhly několika úspěchů, 26. ledna 2009 dobyly město Baidoa, kde sídlil přechodný federální parlament. Vláda s podporou jednotek africké unie zahájila protiofenzívu. Obě strany se pak dohodly na příměří a vláda souhlasila, že součástí soudního systému bude i právo šaría.

V centrální oblasti Somálska však boje pokračovaly a Aš-Šabáb dosáhl dalších územních zisků, když 7. května zahájil útok na pozice vládních jednotek u Mogadiša. Se spojenci z dalších islamistických skupin, mezi kterými byl nejvýznamnější Hizbul Islám, do 14. května ovládl většinu hlavního města, i když střety pokračovaly až do srpna.

O dva dny později, 16. května, dobyl strategické město Jowhar, a přerušil tak spojení hlavního města se zbytkem centrálního Somálska. Jestliže v prosinci vláda ještě kontrolovala 70 procent území země, v roce 2009 podíl poklesl na dvacet procent.

Mluvčí prozatímního parlamentu 19. června přiznal, že vládní vojska stojí na prahu porážky. Prozatímní vláda proto vyhlásila výjimečný stav a požádala sousední země o okamžitou vojenskou pomoc.

V červenci radikálové unesli dva Francouze, kteří cvičili vládní vojáky. Koncem srpna se jednomu podařilo utéci, když zabil tři své strážce. Druhý - Denis Allex - zůstal v zajetí a byl zabit v lednu 2013 při nebo po neúspěšné francouzské záchranné operaci z 12. ledna, při které padl i jeden ze zasahujících francouzských vojáků.

Pokračovaly také americké operace, 13. září 2009 americké komando vysazené z vrtulníku zaútočilo na základu radikálů v Barawe. Zabilo dalšího ze strůjců atentátů na velvyslanectvích v Keni a v Tanzanii Saliha Aliho Saliha Nabhana. Jeho smrt potvrdil i Aš-Šabáb, u kterého se skrýval.

V říjnu ale skupinu oslabil spor o kontrolu nad přístavem Kismayo se skupinou Hizbul Islám, který přerostl v regulérní válku. Obě skupiny kvůli střetům stáhly část svých sil i z Mogadiša.

Aš-Šabáb sice při sebevražedném útoku na promoci v Mogadišu zabil 3. prosince 19 lidí včetně ministrů zdravotnictví, vzdělávání a vysokého školství, hnutí ale čelilo problémům. V listopadu 2009 jej opustil významný velitel šajch Mohamed Abdullahu, protože nesouhlasil se zabíjením zajatců a sebevražednými atentáty. Na stranu vlády přešel v prosinci roku i další vysoký představitel hnutí šajch Alí Hassan Gheddi.

V roce 2010 se Aš-Šabáb soustředil na boj s Hizbul Islám a vytlačil ho z většiny jeho bašt. Jeho poslední velitelé 20. prosince oznámili rozpuštění hnutí. Většina bojovníku Hizbul Islám přešla do řad Aš-Šabábu.

Slabá vláda však ani bojů mezi islamisty neodkázala výrazně využít, ačkoli akce sil Africké Unie v březnu rozšířila počet čtvrtí Mogadiša pod kontrolou vlády.

Velkého úspěchu dosáhly somálské vládní síly 11. června, když se jim podařilo při potyčce v Mogadišu abít velitele Al-Káidy pro východní Afriku Komořana Fazula Abdulláha Muhammeda, který také pomáhal s plánováním útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii.

Propojení Aš-Šabábu s jemenskou Al-Káidou na Arabském poloostrově sílilo, protože v zemi rozdělené podle kmenů potřebovalo upevnit svou autoritu. Na mítincích Aš-Šabábu objevovala i vlajka Islámského státu v Iráku.

V roce 2010 spáchal Aš-Šabáb první atentát za hranicemi Somálska, když 11. července odpálil nálože ve dvou restauracích v ugandské Kampale, kde lidé sledovali finálový zápas o titul mistra světa v kopané. V první restauraci zabil výbuch 15 lidí, v ragbyovém klubu o půl hodiny později sebevražedný atentátník 49 osob. Zraněno bylo 89 lidí.

Somálská milice se k útoku přihlásila s tím, že jde o odvetu za zapojení Ugandy v silách Africké unie AMISON. Týden před útokem obvinil jeden z vůdců Aš-Šabábu Muchtár abú Zubair vojáky Africké unie z masakrů Somálců. Varoval, že Ugandu a Burundi čeká odveta.

Při přípravě akce zřejmě pomohli zahraniční bojovníci se zkušenostmi z Afghánistánu a Iráku nebo operativci Al-Káidy.

Situaci v zemi v roce 2011 ztížilo nejhorší sucho v africkém rohu za šedesát let, které vedlo k hladomoru, jenž si vyžádal 260 000 obětí.

Rok předtím byla v zemi sklizena rekordní úroda a Aš-Šabáb ještě zesílil tlak na humanitární organizace. Obviňoval je, že jimi distribuovaná potravinová pomoc rozvrací místní zemědělství. Části zakázal působení na územích pod svou kontrolou už v roce 2009, zbylé musely platit za ochranu desetitisíce dolarů. Světovému potravinovému programu OSN dal Aš-Šabáb ultimátum, že musí odejít do 1. ledna 2011.

Organizace OSN proto v prvním lednovém týdnu uzavřela šest svých středisek na jihu země, a přestala tak poskytovat pomoc asi miliónu Somálců. Pracovníci se necítili bezpečně, navíc se značná část humanitární pomoci nedostávala k potřebným, protože ji rozkrádaly místní najaté organizace a část jí končila v rukou radikálů.

Extrémním suchem byly postiženy Somálsko, Etiopie, Džibutsko, Uganda a Keňa. Místy nepršelo půl roku. Ceny obilnin v postižených zemích stouply o třicet až osmdesát procent. Potravinovou pomoc v oblasti potřebovalo 11 miliónů lidí. OSN vyhlásila ve dvou nejvíce postižených oblastí Somálska hladomor 20. července a 4. srpna jej vyhlásila v dalších třech oblastech země včetně Mogadiša.

Ze Somálska kvůli hladomoru uteklo do Keni a Etiopie 200 000 lidí. Aš-Šabáb hladomor v zemi ještě na konci července popíral: „Je to naprostý nesmysl. V Somálsku panuje sucho a nedostatek srážek, ale není to tak zlé, jak říkají.“ Zahraničním humanitárním organizacím však současně povolil omezený vstup na území pod svou kontrolou. Potravinou pomoc v zemi potřebovaly podle OSN více než tři milióny lidí.

Aš-Šabáb se po útoku vládních jednotek sil Africké unie 6. srpna stáhl z Mogadiša na jih a do Baidoa. Mluvčí milic Ali Mohamed Rage prohlásil, že milice změnila "vojenskou taktiku vůči nepřátelům Alláha - opustili jsme Mogadišo, ale zůstáváme v jiných městech."

Ani po stažení milic však nenastal v hlavním v hlavním městě klid, 4. října v Mogadišu při sebevražedném atentátu na vládní čtvrť zahynulo sedmdesát lidí. Radikálové však především začali v záři útočit v Keni. Zabíjeli a unášeli odtamtud zahraniční turisty, ale v jejich rukou skončily i dvě Španělky pracující pro Lékaře bez hranic.

Somálský prezident šajch Šaríf Ahmed proto podepsal 18. října 2011 dohodu s keňskými představiteli o společných akcích na jihu země a jednotky obou zemí zahájily operaci Linda Nchi zaměřenou proti únoscům.

Keňské ministerstvo obrany 1. listopadu pohrozilo útoky na somálská města na jihu země včetně Kismaya a Baidou, která kontroloval Aš-Šabáb. Keňské síly 3. listopadu potopily u Kismaya menší loď, přičemž zahynulo osmnáct námořníků Aš-Šabábu. Hnutí utrpělo při operaci Linda Nchi značné ztráty. Proto stále častěji rekrutovalo dětské vojáky, což však dělaly i vládní síly.

Vůdce oslabeného Aš-Šabábu Muchtár abú Zubair alias Ahmed Abdi Godane ve čtvrthodinovém videu 9. února 2012 oznámil, že skupina se přidává k Al-Káidě: „Jménem vojáků a velitelů Aš-Šabábu vám slibujeme věrnost. Veďte nás cestou džihádu a mučednictví, kterou vytýčil náš imám, mučedník Usáma.“ O den později šéf Al-Káidy Ajmán Zavahrí uvítal somálskou skupinu v řadách sítě. Silné vazby mezi oběma organizacemi, které trvaly léta, se staly oficiálními.

Spojení ale nic neměnilo na pokračujícím ústupu zatlačovaných milic. V únoru 2012 vládní síly zcela dobyly Mogadišo a 25. května se Aš-Šabáb stáhl i z nedaleké Afgoye. Nekontroloval ani Baidou.

Milice se proto - možná i pod vlivem Al-Káidy - uchýlily k taktice páchání atentátů, 4. dubna se v Mogadišu odpálila teenagerka během slavnostního zasedání ve znovu otevřeném národním divadle. Zabila deset lidí včetně ministra, šéfa olympijského výboru a předsedy fotbalového svazu. Při dalším sebevražedném útoku zemřelo 10. dubna 2012 v Baidou 12 lidí.

Z posledního velkého města, které Aš-Šabáb držel, přístavu Kismayo se stáhl 29. září 2012, když se tam vylodily keňské síly. Část bojovníků hnutí včetně velitelů se vzdala nebo přešla na stranu sil přechodné vlády. Ztráta Kismaya postihla Aš-Šabáb. Za to, že umožňoval provoz přístavů Kismayo a Barawe, dostával měsíčně 1,5 miliónu dolarů.

Další vlna atentátů následovala v roce 2013, 18. března se v Mogadišu odpálil sebevrah v jedoucím autě a zabil osm lidí. Tragičtější následky měla koordinovaná akce podniknutá v hlavním městě 14. dubna, která si vyžádala 43 oběti.

Devět ozbrojených mužů v uniformách vládních sil zaútočilo na hlavní soudní areál, tři odpálili nálože na svém těle a vybuchly také bomby v několika automobilech. Zbylí se zabarikádovali v areálu. Přestřelka s nimi trvala tři hodiny. O několik hodin později se odpálil sebevrah v autě u budovy somálské zpravodajské služby u silnice na letiště v okamžiku, kdy kolem projížděla vozidla Turecka a Africké unie.

Při útoku na areál Rozvojového programu OSN v Mogadišu zahynulo 19. června 2013 dvacet dva lidí. Akce měla podobný scénář, napřed vybuchla nálož v autě u vchodu a pak několik vzbouřenců proniklo do budovy. Boj s nimi trval 90 minut. Patnáct lidí zahynulo 7. září při explozi dvou aut u restaurace v Mogadišu, kam chodili vládní úředníci i cizinci.

Největší akcí skupiny ale byl útok na nákupní středisko Westgate hlavním městě Keni Nairobi, který si vyžádal 67 obětí a 175 zraněných. Čtveřice útočníků vybavená automatickými zbraněmi v něm v sobotu 21. září 2013 kolem poledne střílet. Zajala desítky rukojmí, přičemž muslimy nechala jít.

Už v neděli se ale podařilo keňským vojákům s pomocí izraelských expertů osvobodit většinu rukojmí. Zásah však pokračoval ještě další tři dny a objevily se v něm lapsy. Keňští vojáci při akci rabovali a kvůli použití tarasnic část budovy spadla. Akce byla skončena až ve středu.

Keňa přitom věděla o hrozbě atentátu, který byl odvetou za operaci keňských sil Linda Nchi na jihu Somálska. Nákupní středisko Westgate bylo jmenováno mezi možnými terči.

Všichni čtyři útočníci, mezi nimiž byl Somálec s norským pasem, zahynuli při útoku. Zadrženi byli další čtyři Somálci.

Skupina ještě podnikla 19. listopadu útok na základu sil Africké unie v somálském městě Beledweyne jen 30 km od hranic s Etiopií, kde zemřelo deset lidí, ale čelila odvetě, kvůli které omezila činnost.

Komando americké námořní pěchoty podniklo 5. října další nájezd na základnu Aš-Šabábu v Barawe. Byl však neúspěšný, šéfa hnutí Muchtára abú Zubajra ani další vysoce postavené radikály se zabít nepovedlo.

Abú Zubajra alias Ahmeda Abdiho Godaneho se podařilo zabít až v následujícím roce při náletu amerických bezpilotních letounů.

Terčem útoku se 1. září 2014 staly dva automobily, v nichž radikálové odjížděli z vesnice u Barawe, kde se konala schůzka velitelů. Zabito bylo dalších devět lidí. Godaneho nahradil Ahmed Umar zvaný též abú Ubaida.

Z Barawe byla skupina vytlačena při operaci somálských vládních sil a jednotek AMISON 5. října. Ztratila tak přístup k moři i prostředky za to, že umožňovala provoz přístavu. Ani to však neznamenalo její konec.

Soustředila se na útoky na v Keni, ke kterým vyzval už v květnu 2014 velitel Aš-Šabábu Muhammad Chaláf: „Musíme zabíjet Keňany v naší zemi, vykopat jim hroby v Somálsku a také je zabíjet doma.”

První rozsáhlé útoky podnikla v Keni už v půlce června 2014 v Mpeketoni, večer 15. června při útocích v tomto letovisku zemřelo 53 osob, většinou šlo o lidi, kteří sledovali v televizi mistrovství světa ve fotbale. Další útok následoval 17. června, v okolních vesnicích bylo zabito dvacet lidí. Za útoky stál Luqman Osman Issa, který byl keňsko-somálského původu.

Po razicích ve čtyřech mešitách Mombase, kde kázali radikální duchovní, přepadli 22. listopadu bojovníci Aš-Šabábu v keňském okrese Mandera autobus do Nairobi. Cestující se somálským pasem a muslimy nechali odejít, zbylých 28 postříleli.

Keňská armáda okamžitě podnikla odvetný útok na základu Aš-Šabábu v Somálsku, ale radikálové provedli 2. prosince v noci další podobný útok na tábor horníků ve stejné oblasti, kde postříleli 36 nemuslimů.

Aš-Šabáb čelila dalším náletům amerických bezpilotních letadel, při jednom byl na konci prosince zabit šéf výzvědného a bezpečnostního křídla Abdishakur Tahlii, 31. ledna 2015 při dalším leteckém útoku padl velitel Aš-Šabábu zodpovědný za zahraniční operace Yusuf Dek. Strůjce útoku na nairobské nákupní středisko Adan Garar zahynul při náletu 19. března.

Skupina byla přesto dál schopna podnikat atentáty v Somálsku i v Keni. Začátkem roku 2015 opakovaně útočila na hotel Central Mogadišu, poprvé v lednu, podruhé 20. února, kdy zabila dvacítku lidí.

Terčem následující akce se 27. března stal hotel Maka al-Mikaram, kde útočníci zabili deset lidí a načas je obsadili. Dalších deset lidí zabili v Mogadišu 14. dubna, když se terčem atentátu stalo ministerstvo školství a stejný počet si o týden později vyžádala útok na restauraci v hlavním městě.

Nejbrutálnější atentát ale spáchal Aš-Šabáb v Keni, kde čtyři teroristé 2. dubna zabili na vysoké škola v Garisse 147 lidí. Ve škole zadrželi velké množství studentů, muslimy propustili a křesťany pozabíjeli.

V půlce května skupina bojovníků Aš-Šabábu zaútočila na základnu keňských sil v oblasti Mpeketoni, ale byla odražena a její velitel Luqman Osman Issa padl. V květnu také nakrátko vtrhla do vsi Yumbis, odkud se stáhla, ale 2. června obsadila vesnici Warankara vzdálenou jen 15 km od vojenské základny Dambasu.

V červenci nadále pokračovaly útoky na hotely v Mogadišu, 26. července spáchal atentát v hotelu Jazeera Palace, při kterém zemřelo 18 lidí, Somálec s německým pasem.

Skupina zřejmě opět sílila a od léta podnikala útoky na základny sil AMISOM, 26. června v červnu zahynulo 54 burundských vojáků při útoku na základnu v Leegu. Další útok mířil 22. srpna na výcvikový tábor u z Kismaya a 1. září přepadla a nakrátko ovládla základu sil AMISON v Jaamale, kde zabila 19 ugandských vojáků.

Podobný útok podnikl 15. ledna 2016 Aš-Šabáb na základnu sil AMISOM u Adde. Při útoku padl neupřesněný počet keňských vojáků, Aš-Šabáb uváděl, že jich pozabíjel 63. Somálský prezident šejk Hassan Mohamud ale na konci února uvedlo, že obětí bylo přes 180. Keňa jejich počet nezveřejnila.

Skupina též na krátko ovládla 5. února přístav Merka.

Po přepadu základny keňských sil v Adde, ale přišel 8. února keňský nálet na tábor Aš-Šabábu v Somálsku při kterém zahynulo přes padesát lidí, podle keňské armády i zástupce vůdce skupiny a šéf zpravodajského oddělení Mohammed Karatey známý též jako Abdi Rahman Mohamed Warsame, který měl na starosti útoky sebevražedných atentátníků.

Přesto skupina opakovaně ostřelovala v lednu a v únoru prezidentský palác v Mogadišu a 29. února si dva sebevražedné útoky ve městě Baidoa vyžádaly 30 obětí a 40 zraněných. „Cílili jsme na vládní úředníky a vládní síly,” uvedl mluvčí radikálů z Aš-Šabábu šejk Abdiasis Abu Musab s tím, že nedaleko místa explozí se nachází policejní stanice.

Do boje pak opět zasáhly Spojené státy, které podnikly 7. března nálet na velký tábor milic vzdálený asi 200 km severně od Mogadiša. Mluvčí Pentagonu Jeff Davis oznámil, že při útoku se podařilo zabít na 150 bojovníků. Hnutí útok podniknutý zřejmě i pilotovanými letouny přiznalo, popřelo ale vysoký počet obětí. O dva dny později zaútočilo americké komando vysazené z vrtulníků u města Awdhegele.

V následujících letech docházelo na území Somálska k dalším atentátům s desítkami obětí. V roce 2016 Aš-Šabáb zaútočilo na ústředí somálského úřadu pro vyšetřování CID v centru Mogadiša, nejméně 13 lidí zemřelo. Téhož roku se hnutí přihlásilo i k útoku u prezidentského paláce, které si vyžádalo 12 obětí. Somálsko navíc nadále sužuje úmorné sucho a hladomor.

O rok později, opět v centru hlavního města Mogadišu, při odpalování výbušnin a střelbě v hotelu a pizzerii pozabíjelo hnutí přes třicet lidí a dalších 40 zranilo. Deset lidí pak zemřelo po výbuchu bomby v minibusu, na jihovýchodě Keni pak příslušníci hnutí sťali devět civilistů.

K doposud největšímu krveprolití v historii Somálska došlo v říjnu 2017, kdy při atentátu v hlavním městě přišlo o život nejméně 300 lidí. Aš-Šabáb se sice k útoku nepřihlásilo, ale somálské bezpečnostní síly dopadly atentátníka, který se pokusil projet do města s dalším autem plným výbušnin.

To ale hnutí nezastavilo, k atentátům s desítkami lidských obětí dochází i v roce 2018 a 2019.