Článek
Mentální anorexie se řadí mezi závažné psychické poruchy, konkrétně poruchy osobnosti. Lidé, kteří jsou jí postižení, trpí přehnanou představou o vlastní tloušťce a radikálními způsoby pracují na redukci váhy. Její následky jsou mnohdy tragické.
Tato nemoc postihuje zejména dívky na konci puberty, ale mnohdy jí trpí také příslušníci opačného pohlaví i lidé v různých fázích života. Její oběti bývají vyhublé, trpí podvýživou, a přesto žijí v neustálé představě, že jsou obézní. Pomoc obvykle hledají v brutálních dietách.
Právě pokřivený obraz vnímání sebe samého je hlavním znakem nemoci. Anorektici a anorektičky se pak za pomoci drastických diet pokoušejí co nejvíce zhubnout, což často doplňují také někdy až přehnanou sportovní aktivitou. Dostávají se tak do kolotoče, při kterém si téměř nedopřejí odpočinku a málokdy polknou pár soust jídla. Přesto si samy sobě připadají nedokonalí a pokračují ve shazování kil.
Omezování se v jídle si postižení často kompenzují například vařením pro jiné, studováním receptů nebo zíráním na různé pokrmy. V důsledku dlouhodobého hladovění pak většinou zcela přijdou o chuť k jídlu. Oslabené tělo začíná všestranně chátrat, na dotyčných jsou na první pohled vidět vystouplé kosti a objevují se u nich různé zdravotní problémy. V nejhorších případech vede podvýživa až k úmrtí.
Podobné jednání se často přisuzuje současnému módnímu trendu, avšak tuto domněnku odborníci vyvracejí s tím, že existují doložené případy anorexie i z dob, kdy hubené tělo nebylo symbolem krásy.
U lidí trpících anorexií existuje podle specialistů zhruba 200krát vyšší riziko sebevraždy než u ostatních psychických poruch. Dotyční si svým počínáním značně poškozují vlastní tělo, a pokud se o jejich stav začne zajímat někdo z okolí, většinou se brání jakékoli pomoci.
Východisko pro ně však zpravidla mívají teprve lékaři ve speciálních zařízeních, kde se snaží postižené vrátit do normálního života.
