Andrej Babiš

Andrej Babiš je politik a jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů. Díky skupině Agrofert patří mezi nejbohatší Čechy. Jeho hnutí ANO se dostalo do vlády poprvé ve volbách 2013, v roce 2017 zvítězilo s 29,64 procenta hlasů. Premiérem byl Babiš do prosince 2021, kdy jeho hnutí porazila ve volbách koalice SPOLU. V lednu 2023 neúspěšně kandidoval na prezidenta. V dubnu 2024 Babiš oznámil rozchod se svou manželkou Monikou.

Babiš kandidoval ve volbách 2023 na post prezidenta ČR. Kandidaturu oznámil jen pár dní před termínem. Před volbami totiž čelil obvinění v kauze Čapí hnízdo, za což mu hrozila tříletá podmínka a peněžitý trest ve výši 10 milionů korun. Soud Andreje Babiše 9. ledna 2023 zprostil obžaloby.

V prvním kole voleb byl jeho největším soupeřem generál ve výslužbě Petr Pavel, společně první kolo ovládli a ostatní kandidáty nechali daleko za sebou. Výsledky prvního kola byly velmi těsné. Babiš získal 34,99 % hlasů, Pavel 35,40 % hlasů.

Prakticky ihned po zveřejnění výsledků se Babiš ve svém projevu ostře obul do protikandidáta Pavla a zahájil agresivní kampaň. Velmi propírané byly jeho billboardy, na kterých strašil válkou se zněním: "Nezavleču Česko do války, jsem diplomat, ne voják".

Ve druhém kole voleb výsledky byly zcela jasné: pro Petra Pavla hlasovalo 3 358 926 voličů a získal 58,32 %, Babišovi voliči vhodili do volebních uren 2 400 271 hlasů a získal 41,67 %. Pavel tak Babiše porazil o více než 15 %.

Andrej Babiš vstoupil do politiky v roce 2012 a rok poté jeho hnutí ANO 2011 uspělo v předčasných volbách. Na konci ledna 2014 byl jmenován ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. V květnu 2017 Babiše z funkce prezident Miloš Zeman na návrh Sobotky odvolal. V dalších volbách  ANO vyhrálo a Babiš byl až do prosince 2021 premiérem ČR.

Babiš se narodil 2. září 1954 v Bratislavě, jeho otec byl za minulého režimu významným funkcionářem. Pracoval například jako poradce při OSN.

V mládí vystudoval gymnázium v Ženevě a posléze Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Poté nastoupil jako referent do Chemapolu Bratislava (později Petrimex). Mezi roky 1985 až 1990 byl obchodním zástupcem v Maroku.

Na začátku devadesátých let se vrátil do Československa, kde opět působil v Petrimexu. Ten ještě před rozdělením republiky vytvořil českou pobočku, která se poté přejmenovala na Agrofert. V ní Babiš zůstal a postupně společnost ovládl.

Jeho jmění bylo v roce 2021 časopisem Forbes odhadováno na téměř 75 miliard korun, je tak pátým nejbohatším Čechem.

V listopadu 2011 založil iniciativu ANO 2011 (Akce nespokojených občanů), z níž se v roce 2012 stalo politické hnutí, do jehož čela byl v srpnu zvolen. Několik členů ANO 2011 kandidovalo v krajských volbách na kandidátkách menších stran. Strana se účastnila v roce 2013 předčasných voleb a získala 18,65 procenta hlasů, což z ní se 47 poslanci udělalo druhou nejsilnější frakci ve Sněmovně.

Už během volební kampaně mu politici z jiných stran začali připomínat jeho minulost. Objevila se informace, že v roce 1982 podepsal vázací akt StB a stal se jejím agentem s krycím jménem Bureš. Působit jako agent měl právě například za svého pobytu v Maroku. Babiš to odmítl a kvůli své údajné vědomé spolupráci s StB se soudí se slovenským Ústavem paměti národa.

Bratislavský okresní soud dal Babišovi v létě 2014 za pravdu a v rozsudku uvedl, že o jeho vědomé spolupráci nejsou důkazy a v seznamech byl tedy veden neoprávněně. Klíčový svědek, který ho měl pro spolupráci podle slovenského Ústavu paměti národa získat, u soudu řekl, že to ve skutečnosti neudělal. Další svědci tvrdili, že spolupráce ze strany Babiše byla nevědomá.

Ústav paměti národa (ÚPN) se odvolal. Odvolací soud potvrdil původní rozsudek. ÚPN proti tomuto rozhodnutí podal v listopadu 2015 dovolání ke slovenskému Nejvyššímu soudu, ten v únoru 2017 rozhodl v neprospěch ÚPN. Ústav proti rozsudku podal stížnost slovenskému Ústavnímu soudu, který v říjnu 2017 předchozí rozhodnutí soudů zrušil z důvodu procesních vad. Případ se tak znovu vrátil ke krajskému soudu v Bratislavě.

Ten v lednu 2018 rozhodl v souladu s rozsudkem Ústavního soudu a Babišovu žalobu vůči ÚPN zamítl. Babiš se proti rozsudku odvolal k Nejvyššímu soudu, ten žalobu zamítl a Babiš uvedl, že bude žalovat Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva. Tak učinil v červnu 2018, soud ale v listopadu téhož roku rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.

V listopadu 2019 slovenský Ústavní soud zrušil rozsudky nižších soudů a věc vrátil opět krajskému soudu. Důvodem bylo to, že se soudy nevypořádaly s otázkou, kdo má být žalovanou stranou v předmětném sporu. V dubnu 2021 ÚPN předložil soudu nově nalezenou kartu agenta jako další dokument k Babišově spolupráci s StB. Babiš to opět popřel.

Pochybnosti o Babišově minulosti zkomplikovala vyjednávání o vládě po volbách v roce 2013. Fakticky se předpokládalo, že ministr by měl mít lustrační osvědčení, které ale Babiš neměl. Spekulovalo se tak o tom, že budou lustrace zrušeny. Proti tomu ale byla KDU-ČSL.

Na lustračním osvědčení trval i prezident Miloš Zeman. Nakonec se rozhodl, že vládu jmenuje i bez něj, pokud projde v prvním čtení služební zákon. To se také stalo. Politici se nakonec shodli na tom, že nový služební zákon lustraci po ministrech nebude vyžadovat.

Po rekordních 95 dnech po předčasných volbách tak Zeman jmenoval koaliční vládu složenou z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Stalo se tak na konci ledna 2014. Babiš byl jmenován ministrem financí.

24. května 2017 prezident Miloš Zeman Andreje Babiše z funkce ministra financí odvolal na návrh premiéra Sobotky. Ten návrh zdůvodnil pochybnostmi o Babišových příjmech a podezřeními, že vicepremiér obcházel daně či ovlivňoval obsah médií, která dříve vlastnil. Ve funkci Babiše vystřídal poslanec ANO Ivan Pilný.

Zeman vyhověl Sobotkovu návrhu po 19 dnech. Odklady s odvoláním, kvůli kterým Zemana kritizovali někteří politici, zdůvodňoval prezident cestou do Číny či požadavkem koaliční smlouvy, aby s odvoláním ministra souhlasil předseda jeho strany. Babiš se svým odvoláním nesouhlasil a Sobotku vyzval, aby přestal veřejně opakovat důvody, které ho k němu vedly, protože to považuje za pomluvy.

Poslanecká sněmovna 14. září 2016 schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů i s některými omezeními pro podnikání členů vlády, které zjevně míří právě na Andreje Babiše, a je proto označováno také jako „zákon Antibabiš“.

Členové kabinetu by sice mohli dle zákona dál ovládat firmy, společnosti ale nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Zákon také zakázal členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš poté vložil akcie svých firem do svěřenského fondu.

Babiš se v červenci 2017 oženil se svou dlouholetou partnerkou Monikou, která už dříve přijala jeho jméno. Má s ní dvě děti, další dvě má z předchozího manželství.

V srpnu 2017 požádala policie Sněmovnu o vydání Babiše a šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v případu farmy Čapí hnízdo kvůli podezření z dotačního podvodu ve výši 50 milionů korun. Sněmovna 6. září svým hlasováním žádosti policie vyhověla. Babiš i Faltýnek hlasovali pro své vydání.

O vydání poslanců znovu Poslanecká sněmovna hlasovala po volbách v lednu 2018. Pro vydání Babiše a Faltýnka hlasovalo 111 poslanců, proti bylo 69.

Policie poté obvinila 11 fyzických osob, vedle Andreje Babiše také Jaroslava Faltýnka, Janu Nagyovou a Andreje Babiše mladšího. Byli obviněni ze spáchání trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU ve „zločinném spolčení“. Podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu.

Zatímco stíhání některých osob bylo zastaveno, Babišův případ nebyl po několik let u konce. Sněmovna dostala v lednu 2022 doporučení od mandátového a imunitního výboru k opětovnému vydání Babiše k trestnímu stíhání. Ten na jednání nedorazil, vinu dlouhodobě odmítá. Stíhání je podle něj politické a na objednávku.

Před soudem nakonec Babiš stanul společně s jeho někdejší poradkyní Janou Nagyovou v září 2022. V pondělí 9. ledna 2023 soud zprostil Andreje Babiše i Janu Nagyovou obžaloby.

>> Více o soudu s Babišem a Nagyovou v kauze Čapí hnízdo čtěte zde <<

Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. V roce 2017 Babiš vložil holding do svých svěřenských fondů.

Důležitou osobou v kauze Čapího hnízda byl i Babišův syn Andrej Babiš mladší, který měl v letech 2007 až 2014 podíl na farmě. V roce 2015 byl Andrej Babiš mladší hospitalizován na psychiatrii a později o něj pečoval Petr Protopopov. S ním cestoval v letech 2016 a 2017 na Ukrajinu a do Ruska na anektovaný Krym, kde ho Protopopov dočasně nechal. V lednu 2018 poslal Andrej Babiš mladší e-mail české policii, že byl unesen z důvodu, aby nepromlouval v kauze Čapí hnízdo.

Podle informací policie se pak A. Babiš mladší vrátil ke své matce do Švýcarska. Policie případ odložila. Postup policie prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na konci března 2019 policie vyšetřování kauzy Čapí hnízdo ukončila, Andreje Babiše mladšího z případu vyjmula, bude ho vyšetřovat samostatně.

Bouřlivou reakci vyvolala reportáž Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, kteří Babiše ml. na podzim 2018 vyhledali v Ženevě a skrytou kamerou bez jeho vědomí s ním natočili rozhovor. Po jeho zveřejnění proběhlo několik demonstrací proti Andreji Babišovi, opozice prosadila ve Sněmovně hlasování o vyslovení nedůvěře vládě. S podporou KSČM vláda hlasování ustála.

Po vítězství hnutí ANO ve volbách do sněmovny v říjnu 2017 pověřil prezident Miloš Zeman Babiše sestavením vlády. Dne 6. prosince 2017 pak prezident jmenoval Andreje Babiše premiérem. Už po zveřejnění výsledků voleb ale většina stran oznámila, že do vlády s trestně stíhaným premiérem nechtějí. Babiš proto zkusil sestavit menšinovou vládu. Ta ale nedostala od Sněmovny důvěru - podpořilo ji jen všech 78 poslanců hnutí ANO. Následující den vláda oznámila demisi.

Prezident Miloš Zeman následně znovu pověřil Babiše novým sestavením vlády. Babiš se dohodl na koalici s ČSSD. Za pomoci komunistů získal tento kabinet 12. července 2018 důvěru Sněmovny v poměru 105 :9.

Volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 už pro hnutí ANO dobře nedopadly. Přestože ve výsledku získalo o jeden mandát navíc oproti koalici SPOLU, volby prohrálo. Hnutí sice získalo 27,12 % hlasů, skončilo ale těsně na druhém místě za trojkoalicí, která získala 27,79 % hlasů.

Nepoměr byl způsoben tím, jak se volilo v jednotlivých krajích při novém způsobu přepočtu mandátů. Ten schválil parlament poté, co starou metodu zrušil v roce 2021 Ústavní soud. Vadilo mu, že výrazně zvýhodňoval silné strany na úkor slabých.

Prezident Zeman po delším otálení, do kterého zasáhla i jeho hospitalizace, jmenoval sestavením nové vlády Petra Fialu (ODS). Ten Babiše vystřídal na postu premiéra.

Babiš skončil s hnutím ANO v opozici. K nové vládě byl hned kritický. Týden po vyslovení důvěry Fialově vládě oznámil nově ustanovenou stínovou vládu Andreje Babiše. Ta neponese odpovědnost za chod státu, chce ale komentovat kroky kabinetu premiéra Fialy.

Přestože jeho hnutí skončilo v opozici, stáhnout se z vrcholné politiky Babiš neplánoval a usiloval o post prezidenta republiky v prezidentských volbách 2023. V nich ho porazil Petr Pavel (viz výše).