Článek
Události podzimu 1939 v protektorátu Čechy a Morava jsou spojeny s protesty, které propukly u příležitosti 21. výročí vzniku Československa 28. října 1939. V té době se v zemi vzedmul odpor české inteligence vůči nacistické okupaci a represivním nařízením německé státní moci uvnitř protektorátu.
Demonstrace, která se konala v Praze, byla ale násilně potlačena. Během těchto událostí bylo zraněno kolem 400 lidí a zabit pekařský dělník Václav Sedláček.
Mezi těžce zraněnými byl i teprve 24letý student medicíny Jan Opletal. Byl ve čtvrtém ročníku, když byl osudného dne na doposud poklidné demonstraci postřelen. Svému zranění podlehl 11. listopadu 1939. Jeho pohřeb, který se konal 15. listopadu na Albertově, se stal manifestací tisíců lidí proti okupantům.
Odvaha lidí, jež dali najevo svůj nesouhlas, ale nezůstala bez trestu. Již v noci na 17. listopadu započalo zatýkání studentských vůdců, z nichž 9 bylo popraveno, dalších více než 1200 studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. Přibližně 1200 vysokoškoláků bylo nicméně postupně propuštěno, poslední v roce 1943. Útrapy věznění v koncentračním táboře ale nepřežilo 35 z nich.
Tresty a uzavření českých vysokých škol jako jasný důkaz
Zároveň s tvrdými tresty bylo uzavřeno deset českých vysokých škol. To podle historika a odborníka na nacistickou okupaci Jana Zumra představovalo první krok k likvidaci českého národa a zároveň promyšlený úder proti tuzemské inteligenci a elitám.
Poprava devíti studentských funkcionářů byla podle něj v protektorátu prvním případem tzv. zvláštního zacházení (Sonderbehandlung), tedy exekucí bez soudního rozsudku provedených pouze na základě rozhodnutí policie.
„Demonstrace roku 1939 každopádně přispěla k tomu, že nacisté při zásahu proti studentům byli nuceni strhnout škrabošky a otevřeně ukázat pravou tvář. Reakcí na spořádanou manifestaci bylo noční přepadení spících studentů a počátek decimování nepřizpůsobivé národní inteligence,“ popisuje další historik, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Miroslav Vaněk.
V protektorátu fungovaly po 17. listopadu 1939 tři německé vysoké školy. Českojazyčné vysoké školy zůstaly až do zániku protektorátu v květnu 1945 uzavřené.
O půl století později se v listopadu 1989 stala připomínka Opletalovy památky jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu, takzvané sametové revoluce.
Státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se v Česku vztahují ke dvěma historickým milníkům, jež od sebe dělí půl století: uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 a začátek sametové revoluce 17. listopadu 1989.
