11. září 2001

Dne 11. září 2001 došlo k teroristickému útoku na dvě věže Světového obchodního centra (WTC), přezdívané jako americká "dvojčata". Útoky čtyřmi unesenými letadly na New York a Washington, které zosnovala a podnikla teroristická síť al-Káida, byly největším a nejspektakulárnějším teroristickým činem v historii. Mimo dominantu Manhattanu byla poškozena i budova Pentagonu.

Útoky, při nichž bylo teprve podruhé v historii napadeno území USA, si vyžádaly 2993 obětí a zcela změnily politickou situaci ve světě. V odvetě USA zaútočily na Afghánistán a zahájily válku proti terorismu.

Devatenáct členů sítě al-Káida uneslo 11. září 2001 ráno čtyři letadla společností American Airlines a United Airlines na dálkových vnitrostátních linkách. Únoscům se podařilo dvěma letadly zasáhnout a zničit mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, třetí zasáhlo budovu Pentagonu ve Washingtonu a čtvrté se zřítilo v Pensylvánii, když teroristé, kteří unesli stroj, čelili vzpouře cestujících. Spekuluje se, že mělo zasáhnout Capitol nebo Bílý dům.

Jako první zasáhl cíl Boeing 767 společnosti American Airlines s 92 lidmi na palubě letící z Bostonu do Los Angeles. Do severní věže WTC v New Yorku narazil v 8:46. Pilotoval jej Egypťan Muhammad Atta. Budovu zasáhl mezi 94. a 98. patrem.

Boeing 767 United Airlines s 65 osobami na palubě letící z Bostonu do Los Angeles narazil do jižní věže WTC v 9:03. Pilotem byl Marván Šihhí. Zasáhl budovu mezi 78. a 84. patrem.

V 9:43 narazil do Pentagonu Boeing 757 American Airlines s 64 osobami na palubě, který letěl z Washingtonu do Los Angeles. Za kniplem seděl Haní Handžúr.

Čtvrtý unesený stroj, Boeing 757 United Airlines s 44 osobami na palubě letící z Newarku do San Franciska, havaroval 10:10 v Pensylvánii. Zatímco v předchozích letadlech bylo pět únosců, v tomto jen čtyři. Řídil jej Libanonec Zijád Sámir Džarráh. Stroj vzlétl s třičtvrtěhodinovým zpožděním.

Jižní věž WTC se zřítila v 9:59, tedy 56 minut poté, co byla zasažena. V 10:28 se zhroutila i severní věž a spolu s ní byla zničena i budova hotelu Marriott.

Už v 10:10 se sesula část budovy Pentagonu. Jako poslední spadla v 17:25 nižší 47patrová budova číslo 7 Světového obchodního střediska. Zničeno je celé centrum, pokryly ho trosky ze dvou věží a všudypřítomný prach.

Počet obětí všech útoků činí 2977. Zahynulo též všech 19 útočníků a 411 hasičů, záchranářů a policistů.

Nejvíc obětí si vyžádaly útoky na Světové obchodní centrum. Celkem tam zahynulo 2606 osob. Mezi ně je započítáno 147 lidí na palubě unesených letadel. V době útoku bylo v centru 14 154 lidí. V severní věži zahynulo v zasažených patrech a nad nimi 1366 osob, v jižní pak 618, protože v té začala evakuace hned po nárazu prvního letadla. Asi dvě stě lidí ukončilo svůj život skokem z věží zachvácených plameny. Mnozí se snažili dostat na střechu. Doufali, že je zachrání vrtulníky, jenže dveře na střechu byly zavřené a neexistoval ani plán záchrany vrtulníky, které by stejně kvůli hustému dýmu nebylo možné použít.

Při zásahu na místech atentátu zahynulo 343 hasičů, 87 příslušníků přístavní stráže a 28 newyorských policistů.

V budově Pentagonu zahynulo 125 lidí včetně 36 civilních zaměstnanců ministerstva obrany USA . Dalších 59 obětí bylo na palubě boiengu, který do něj narazil. Pád stroje společnosti United u pensylvánského Shanksville si vyžádal 40 obětí.

Pečlivě naplánovaný a spektakulární teroristický útok zcela zaskočil Spojené státy. Bylo to teprve podruhé v historii, kdy byla napadena kontinentální část Spojených států. Překvapivý útok Japonců ze 7. prosince 1941 byl veden proti přístavu Pearl Harbor na Havaji. Jen několik bomb z malého letadla startujícího z japonské ponorky zasáhlo v roce 1942 Oregon. Západní pobřeží USA zřejmě zasáhlo i několik bomb z malých balónů vypuštěných Japonci, které mají na svědomí pět nebo šest životů.

Podobný útok nikdo nepředpokládal, takže reakce byly pomalé. Přestože se už v 8:13 boeing United Airlines letící z Bostonu odchyluje od kurzu a přestává komunikovat s věží, přičemž o sedm minut později vypíná i svůj identifikační signál, nic se neděje.

Až po druhém nárazu jsou uzavřena všechna letiště v New Yorku a teprve v 9:25 je uzavřen veškerý vzdušný prostor USA. Jako jediný se pokouší reagovat viceprezident Dick Cheney, který přikazuje hotovostním stíhačkám vzlétnout, to je ale už pozdě.

Následná vyšetřování trvající několik let ukázala na selhání amerických tajných služeb, které navzájem nespolupracovaly. Nikomu nepřipadalo divné, že se na Floridě objevili Arabové, kteří se učili pilotovat dopravní letadla, ale chtěli je jen umět ovládat ve vzduchu a zatáčet s nimi, nemínili se učit přistávat. CIA nepředala FBI informace o příjezdu dvou radikálů do USA.

Také se ukázalo, že kontroly na amerických vnitrostátních linkách jsou zcela nedostatečné, letadla v USA nahrazují autobusy a přísnost tam panovala asi jako na autobusových nádražích.

Ukázala se také nepřipravenost amerických ozbrojených sil reagovat na takovýto typ útoku.

Útoky zcela změnily politickou situaci ve světě a upozornily na to, jak velkou hrozbou je islámský terorismus. USA se proto rozhodly jak posílit svou bezpečnost, tak pro odvetné akce a zahájily válku proti terorismu. Vyzvaly Afghánistán, aby mu vydal Usámu bin Ládina.

Když se tak nestalo, 7. října letecky zaútočily na Afghánistán, kde měla al-Káida své tábory. Následovala pozemní ofenzíva, která vedla k pádu vlády Tálibánu. Ten se však nikdy nepodařilo zcela porazit a válka v zemi pokračuje i po devíti letech.

Dopaden nebyl ani Usáma bin Ládin, zadržen byl jen Chálid šajch Mohammed, který útoky naplánoval. I další dopadení teroristé a radikálové během akcí v Afghánistánu a Pákistánu byli internováni na základně Guantánamo na Kubě, kde jim byla odpírána veškerá práva, která jinak mají zadržení zločinci nebo váleční zajatci. Mnozí byli také při výsleších mučeni, což umožnila Bushova administrativa.

Hrozba terorismu také hrála roli při útoku na Irák, podniknutém v březnu 2003. Saddám Husajn nejen neměl zbraně hromadného ničení, což bylo jednou ze záminek útoku, ale neměl ani žádné vazby na al-Káidu, která prosazovala militantní formu islámu, zatímco on měl blízko k sekularismu.

Bushova vláda též zvýšila bezpečnostní opatření v USA, která omezila svobodu Američanů a zkomplikovala život návštěvníkům USA. Zaváděly se přísnější kontroly, USA začaly snímat otisky prstů návštěvníků ze zahraničí a požadovat biometrické pasy. Na palubách mnohých spojů se objevila také ochranka a upravovaly se dveře do pilotních kabin, aby se přes ně nemohli dostat teroristé. Masivně se také začaly monitorovat a odposlouchávat telefonní hovory a kontrolovat komunikace po internetu.

Bushova administrativa zřídila nové ministerstvo vnitřní bezpečnosti, jehož cílem bylo především zkoordinovat činnost různých tajných služeb. Zřídila i další úřady zabývající se sledováním možných aktivit teroristů. FBI začala považovat boj s terorismem za nejvyšší prioritu a prohloubila váznoucí spolupráci s CIA. Ta zase obnovila veškeré tajné operace a zaměřila se na výuku cizích jazyků. Na bezpečnost šly z rozpočtu desítky miliard.

Obavy z terorismu potvrdily další útoky, jako byl madridský z 11. března 2004 se 191 obětí nebo v londýnský ze 7. července 2005, který si vyžádal 56 obětí. Strach přiživovaly také nepodařené atentáty nebo plány na ně, jako bylo nechat vybuchnout desítku letadel mířících z Británie do USA, či páchat atentáty na newyorské metro nebo pokus Nigerijce odpálit se v prosinci 2009 na palubě letadla do Detroitu.

Proto přicházely další restrikce v letecké dopravě, kdy musejí cestující projít tělesnými scannery a nesmí si vzít na palubu pití.

Vzhledem k tomu, jak snadno se útoky podařilo provést a jak rychle se obě věže zřítily, se objevily konspirační teorie, které tvrdí, že budovy buď nechala zničit americká administrativa, která do nich umístila nálože, nebo alespoň nechaly tajné služby provést atentátníky útok, aby mohl Bush zavést protiterostická opatření a zahájit válku proti Afghánistánu.

Obě budovy měly přežít náraz letadla, i když menšího, ale nikdo nepočítal, že budou mít v nádržích taková množství paliva. Zničil je žár hořícího leteckého petroleje. Kritici poukazují také na zvláštní fakt, že útok byl podniknut relativně brzo ráno, kdy ještě v budovách nebylo tolik lidmi, takže počet obětí nebyl zas tak vysoký. Upozorňují i na nesrovnalosti ohledně velikosti škod v Pentagonu vzhledem k velikosti letadla.

Spekulaci, že útok nespáchali islámští teroristé, ale sami Američané, také několikrát zopakoval íránský prezident Mahmúd Ahmadínžád.