Z krize se můžeme dostat rychle, tvrdí Schillerová

To nechám asi na posouzení jiných, ale nedá se to samozřejmě vyloučit. Já to řeším pořád věcně, lidsky a v řeči čísel.

Když jsem přišla s 300miliardovým schodkem, tak jsem přiznala, že to nemusí být poslední novela zákona o rozpočtu roku 2020. Doba je turbulentní a velmi složitá, a proto jsem se teď rozhodla navrhnout 500 miliard. Původně jsem si myslela, že do Sněmovny s novelou půjdu někdy na podzim, že to spojím s rozpočtem roku 2021, ale situace se vyvinula rychle a dramaticky. Přibyly další výdaje, se kterými jsme nepočítali. Dneska se situace mění ze dne na den, a když se podíváte po jiných zemích Evropské unie, tak je to všude podobné.

Vedly mě k tomu dvě úvahy. Jedna byla ta, abych úpravu nemusela do konce roku předkládat Sněmovně znovu. Vládním kolegům jsem řekla, že s tím musíme vyjít, a když ušetříme, protože se peníze nevyčerpají, tak tím lépe.

Přečetla jsem si různou kritiku a vyslechla, že nemáme přesnou predikci příjmů. Nám se ale těžko predikuje. Spočítali jsme to tak, že jsme vzali poslední makroekonomickou predikci, která byla z dubna, když jsem šla s první novelou, a k tomu jsme přičetli všechna naše diskreční opatření, to znamená různé daňové úlevy a všechna opatření na příjmové straně, která jsme zavedli. A tento propad příjmů pro rok 2020 jsme odhadli na 213,3 miliardy, ale je to velmi hrubý odhad. Potom jsme provedli odhad výdajů, s nimiž počítáme, že by ještě mohly nastat, a odhadli jsme je asi na 246,6 miliardy. K tomu si musíte přičíst 40 miliard, které byly jako schodek plánované původně, a jste na 500 miliardách.

Těch původních 136,6 miliardy ve vládní rozpočtové rezervě, to je opravdu hodně, přiznávám. Pozměňovací návrh předložený premiérem Andrejem Babišem ale předpokládá, že se vládní rezerva sníží na 36,1 miliardy a současně se zvýší výdaje u sedmi ministerstev, u Správy státních hmotných rezerv a u kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Třicet šest miliard je skutečně polštář, který nejsem teď schopna specifikovat a já ani nevím, jestli to nakonec bude 36 miliard. Může se stát, že příjmy poklesnou více a potřeba výdajů bude větší. Pět set miliard odpovídá asi devíti procentům HDP, a když jsem si nechala zpracovat dostupná čísla v rámci EU, tak země se plus minus pohybují ve stejných číslech schodku. Konkrétně se bavíme o částkách, které jsou mezi 8 až 11 procenty HDP.

Musíme řešit třeba platy pro zdravotní sestry a pro zaměstnance v sociálních službách. To jsou témata, kterým jsme se ještě nevěnovali. Právě tam jsme našli styčné plochy. Když komunisté viděli, že rozpoložkování je součástí komplexního pozměňovacího návrhu od úterý v systému Poslanecké sněmovny, tak de facto dospěli k názoru, že tam jsou všechny jejich priority. KSČM by ale byla ráda, kdyby byly z té částky 10 miliard vyčleněny alespoň dvě miliardy právě na odměny zdravotním sestrám a do sociálních služeb, na které se zatím zapomnělo.

Vláda by měla být podle KSČM také připravená pro případ druhé vlny na to, že školství přejde do online systému a školy budou mít dostatek počítačů k zapůjčení pro děti, jejichž rodiče si je nemohou dovolit pořídit. My si uvědomujeme, že je to věc důležitá, a já nemám problém to podpořit.

U Pirátů je styčnou plochou, kde bychom mohli najít konsensus, podpora tzv. dohodářů. Piráti navrhli, aby ti, kteří si platí pojištění, dostali v součtu 31 tisíc Kč. Byly tam ještě další podmínky a budeme o nich jednat. Lidovci mají hodně silná témata. Prvním je určitá podpora rodin s dětmi, jednorázová kompenzace. Pan premiér řekl, že o ní budeme uvažovat. A pak by chtěli řešit, ale to by spíš mělo vazbu na rozpočet 2021, zrychlení výstavby bytů obcemi. Chtěli by více zefektivnit program Státního fondu rozvoje bydlení.

Já i pan premiér pro to uděláme všechno a jsem velmi optimistická.

To právě řešíme. Do komplexního pozměňovacího návrhu jsme odhadli, že zhruba 12 miliard počítáme do konce srpna pro (kurzarbeitový) Antivirus A a B. Pak je tam celá řada věcí. Asi miliardu bude znamenat pomoc lázeňství formou speciálních voucherů. Řešíme dotační programy, které zatím nejsou připraveny. Například jsme skončili výplatní termín kompenzačního bonusu pro OSVČ a malé s. r. o. Ozývají se ale skupiny OSVČ, které dál zůstaly bez příjmů.

Ano, oblast cestovního ruchu se bude muset celá nějak uchopit, protože je ta nejzasaženější a my řešíme, jak ji podpořit. Dotační program pro ně připravuje místní rozvoj.

Uvidíme. Musíme počkat, co se bude dít na konci srpna, jaká bude nezaměstnanost a jak pojedou firmy. Ale myslím si, že nebudeme příliš chytřejší na konci srpna. Největší odpověď nám dá třetí čtvrtletí, jak pojede ekonomika.

Když se podíváte do položek rozpočtu, tak je tam řada podpoření dotačních programů. Kromě toho navyšujeme zásadně celkové investice především v dopravní infrastruktuře. Měli jsme v rozpočtu 2020 investice dohromady zhruba za 146 miliard a teď už je to téměř 200 miliard. Dáváme peníze na projekty, které jsou připravené, kde jen chyběly peníze a kde ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček nemohl uzavírat smlouvy proto, že neměl finanční krytí. Není to prázdné slovo, my se skutečně chceme krizí proinvestovat.

Když se podíváte na přehled investic od roku 2007, tak je 200 miliard to bezkonkurenčně nejvyšší číslo.

Netvrdím, že se podařilo všechno. Určitě se nepodařily půjčky Covid I a Covid II. Bylo to na samém začátku. Covid I byl bezúročný, to dnes hodnotím jako zásadní chybu, protože tím mnohdy žádaly i firmy, které nedostaly úvěr ani před pandemií.

Covid II začala exekuovat Českomoravská záruční a rozvojová banka a brzy bylo jasné, že to není se svými 300 zaměstnanci schopna zvládnout. Nebyla zkrátka uzpůsobena na takový nápor, takže to v určité fázi převzaly banky, ale šlo to poměrně pomalu.

Proto jsme přišli s Covidem III, proto ministerstvo financí připravilo ve spolupráci s bankami vlastně historicky první zákon o státních zárukách, kde jsou záruky až 150 miliard Kč. Na první čísla z Covidu III od 20 zapojených bank, které se do této formy záruky přihlásily, teď netrpělivě čekáme.

Ano, to platí. Dodržíme slovo, které jsme dali, že důchodci budou mít v roce 2021 průměrný důchod 15 000 Kč. Dodržíme slovo, že učitelé budou mít průměrný plat 45 000 Kč. To jsou závazky vlády ve vládním prohlášení a nemůžeme je nenaplnit ani s odkazem na pandemii. A ve zdravotnictví už jsem slyšela i kritiku, že jsme částkou 6,6 miliardy oddlužili státní nemocnice. Kdy jindy ale oddlužovat nemocnice, když mají takovéto problémy? Platí ale i to, že musíme masivně investovat, takže otevřeně říkám, že schodek bude i příští rok vyšší.

Budeme se o tom bavit v rámci sestavování rozpočtu na příští rok. Určitě ale dodržíme slib 15 000 Kč. Ještě nevíme, jak bude valorizace vysoká, ale myslím si, že bude určitě přes 800 korun. Vědět to přesně budeme až na konci srpna. Uvidíme také, jak se bude vyvíjet ekonomika a jaké budou predikce na příští rok. OECD nám přiznalo –9,6 procenta, ale pro příští rok naopak růst o sedm procent. Kéž by.

Ne. Využíváme určitého polštáře, který jsme si vytvořili. Opozice sice říká něco jiného, ale za výsledky mluví tvrdá čísla. Díky tomu, že jsme dobře hospodařili, jsme před touto krizí měli veřejné finance třetí čtvrté nejzdravější v Evropě, zadlužení třetí nejnižší.

Prosadili jsme novelu zákona o ČNB, díky které může ČNB vstoupit na sekundární finanční trh, což náš finanční trh velice oživilo. Půjčujeme si za úrok 1,2 procenta, což je lepší než před pandemií, a poptávka je neustále vyšší, než jsme ochotni nabízet. To znamená, že když všechny tyto zdroje zapojíme, a tady je teď jednoznačně výhodou i to, že nemáme euro, tak se z toho ČR může dostat poměrně dobře a rychle. Z pohledu rozpočtu pak počítáme se sedmiletou konsolidací, tedy že do stavu veřejných financí, který byl před pandemií, bychom se dostali v roce 2028.

To je velký omyl. V EU se nehraje na státní rozpočet. Tam se řeší veřejné finance. Ty jsme měli celou dobu přebytkové a teď poslední rok jsme je měli mít vyrovnané. Státní rozpočet, který je pouze jednou ze součástí veřejných financí, jsme měli několik let po sobě buď přebytkový, nebo vyrovnaný. Ale podstatné jsou veřejné finance. Přebytkové veřejné finance mělo Německo i Česká republika. A podívejme se na míru zadlužení veřejných financí. ČR měla před pandemií něco kolem 30 procent HDP a Německo necelých 60 procent HDP. Ta čísla je potřeba vnímat v celém kontextu.

Tato vláda podepsala koaliční smlouvu, vydala vládní prohlášení a nic z toho, co jste jmenoval, tam není. To znamená, že nic z toho tato vláda, resp. hnutí ANO, podporovat nebude, protože jsme deklarovali voličům nějaký program a ten dodržíme.

Co se týče odlivu dividend, víte, to je taková ohraná písnička. Ono to krásně vypadá, ale musíme odlišit, jestli jsou to legální dividendy ze zisku. Pokud si je vyplácejí právnické osoby, podléhá to dividendové směrnici EU. Tu vyjednávaly předchozí vlády. Tam se dalo osvobození, a to těžko změníte, musíte mít jednomyslnost. A co se týče fyzických osob, tam je srážková daň 15 procent a do třetích zemí 35 procent.

Toto má ulehčit OSVČ a živnostníkům od administrativy. Neustále slyšíme, že ti nejdrobnější mají problémy s papírováním. Je potřeba si uvědomit, že celá řada OSVČ neplatí daně. A to ne proto, že by je neplatily svévolně nebo porušovaly zákon, ale když uplatní různé daňové úlevy a odečitatelné položky, tak se většinou dostanou do přeplatku.

Vyšli jsme z průměrného daňového výnosu, ten jsme rozpočítali, vzali jsme minimální zdravotní, sociální a pětistovku daně. Pak během diskusí i s ministerstvem práce jsme navýšili sociální odvod o 15 procent, aby měli živnostníci lepší důchody, ale udělali jsme to na úkor daně, kterou jsme nastavili na sto korun.

Říkáme si, že celá řada z nich ty daně stejně neplatí, a když zaplatí alespoň tuto částku, tak za to jim jako bonus dáme, že nebudou muset podávat daňové přiznání, vést účetnictví, zjednodušíme jim život, ať se mohou věnovat tomu, čemu rozumějí.

Většina z nich daně neplatí, máme takové odečitatelné položky a takové úlevy, že se do té daně nedostanou. Říkáme proto, chceme vám zjednodušit život, vy jste důležitá část této ekonomiky a společnosti a chceme, abyste se věnovali tomu, co znáte nejlépe. A to je vaše řemeslo. Netýká se to navíc všech OSVČ, jen těch, které mají příjmy do milionu korun, tedy těch nejdrobnějších, neplátců DPH. Ta OSVČ si na sebe musí vydělat, musí si zajistit zakázky.

Superhrubá mzda je velké téma, které máme ve vládním prohlášení. Mám za sebou připomínkové řízení z roku 2018, které odhalilo určitá témata. Třeba že bychom zvedali určité skupině lidí daň. OSVČ jsme to chtěli kompenzovat tím, že by si dvě třetiny zaplaceného sociálního započetly do výdajů, ale zvedáte daň na 19 procent, dnes máme 15 procent. To téma je pořád na stole, dohodli jsme se, že se k němu vrátíme s rozpočtem 2021.

Řekla jsem, a za tím si stojím, že si nedovedu představit, že bych šla do Parlamentu se zákonem o státní záruce pro jednu firmu. To trvá. Pokud jdeme s blokem státních záruk, to jsem chápala. Forma státní záruky selektivně pro jednu firmu je pro mě nepředstavitelná. Jsou jiné možnosti mimo státní rozpočet, třeba půjčka od Evropské investiční banky.

Jiné vlády mohou být v jiné situaci, to nemohu posuzovat.

Zatím ne. Vůbec jsme to neřešili, protože jsou úplně jiné problémy než řešit kandidaturu do voleb, které budou v říjnu 2021. Řekla jsem před krizí, že pokud nabídku dostanu, velmi vážně bych ji zvážila, a to z velmi prostého důvodu. Jsem dva a půl roku ministryní a zjistila jsem jednu zásadní věc. A to, že pokud rozhodujete o osudech lidí, o částce 1,2 bilionu korun, řídíte tolik důležitých věcí, že bych si měla říct o mandát lidí. Měla bych vědět, že mě tady lidé chtějí.