Odborníci: Kvůli cenám plynu se řada lidí vrátí k uhlí. V regionech se zhorší vzduch

„Jednoznačně se se zdražováním energií, plynu a pohonných hmot změní chování lidí. Každý se bude snažit narůstajícím energiím čelit, ale každá skupina, zejména ekonomicky silnějších a naopak slabších, půjde jinou cestou,“ okomentoval pro Novinky Vladislav Chrastný z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

„Mnozí, kteří nebudou mít na moderní technologická řešení, jako jsou tepelná čerpadla a fotovoltaické, případně solární panely, půjdou jistě cestou vytápění v lokálních topeništích tuhými palivy. Už teď lze pozorovat větší zájem o krbové vložky, kamna a kotle a zároveň o tuhá paliva, dřevo, uhlí, pelety. Mnozí se snaží předzásobit na zimu nejen kvůli cenám plynu, ale i obavám o jeho dostupnost,“ dodal.

Podle Chrastného dopad častějšího pálení uhlí a dřeva nevykompenzuje ani případné omezení automobilové dopravy, ke kterému i přes vysoké ceny paliv stejně příliš nedochází.

„Moderní automobily mají přesně řízený systém spalování, výrobci se předhánějí v úsporách paliva, zároveň platí velmi přísné emisní normy, takže moderní automobily jsou vybavené systémem umožňujícím řízení spalin, katalyzátory, systémem snižujícím emise oxidů dusíku a filtry pevných částic. Když se řekne automobil, máme zřejmě pořád v sobě zakořeněnou představu prskajícího trabantu v oblaků modrých dýmů, ale dnes jsme opravdu jinde,“ poznamenal.

Automobilové emise se navíc podle Chrastného šíří těsně nad povrchem vozovky a ovlivňují prostředí maximálně několik set metrů od ní.

„Naproti tomu, když si představíme starý kotel na uhlí, kde člověk spálí kdeco, za podmínek, které nelze řídit, kotel, který není seřízený, nepodléhá periodickým technickým prohlídkám, není osazen systémy pro snížení emisí, kouřovod je v lepším případě jednou za dva roky vymeten odborným pracovníkem, v horším ani to ne, pak je jasné, jaký zdroj bude za znečištění prostředí odpovědný více,” dodal Chrastný s tím, že z komína se spaliny šíří na mnohem větší vzdálenost a koncentrace rizikových látek z důvodů nedokonalého spalování bude vyšší.

„Lze očekávat zhoršení situace zejména tam, kde historicky byly k tomu předpoklady, například v Moravskoslezském kraji, Ostravě. Fakulta životního prostředí ČZU se řadou projektů kontaminací atmosféry v tomto regionu zabývá a určitě budeme dále pokračovat,“ uzavřel.

Vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie Mendelovy univerzity v Brně Milada Šťastná předpokládá, že návrat lidí k topení dřevem a uhlím nebude mít významný dopad na znečištění životního prostředí, pokud situace nepotrvá déle než jednu či dvě topné sezóny.

„Problémem pro životní prostředí by to však mohlo být v dlouhodobějším horizontu, a to ve smyslu významnějšího zhoršování kvality ovzduší, kde zvláště při inverzních situacích budou tyto emise velkým problémem pro lidi s dýchacími obtížemi. Dopady výskytu vyššího množství škodlivin v atmosféře, ale následně i v půdě či vodě by časem bylo možné pozorovat i u náchylnějších ekosystémů v krajině,“ napsala Novinkám.

Podle Šťastné však významná část obyvatel už přešla na šetrnější způsoby vytápění a zejména mladší ročníky se snaží svým chováním limitovat negativní dopady na životní prostředí.

„Co ale lze očekávat, je vyšší míra znečištění v topné sezóně, která bude zejména s četnějším výskytem inverzních situací nabírat na intenzitě,“ dodala Šťastná.

Novinky se obrátily i na vedoucího Katedry životního prostředí na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Richarda Pokorného, který je zároveň vědeckým vedoucím Institutu Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy.

Podle jeho názoru se tíživá situace výrazně dotýká firem, které musí do méně energeticky náročných technologií investovat vysoké finanční prostředky.

„Sklářská firma se musí rozhodnout, jestli bude svou huť i nadále vyhřívat dražším a dražším plynem, nebo zkrátka pec nechat vychladnout a provoz uzavřít. U firem tedy vidím v dlouhodobém měřítku jistou možnost výhledu na zlepšení životního prostředí, protože ty nové, úspornější technologie budou pravděpodobně i čistší“, napsal Novinkám.

Domácnosti oproti tomu budou životní prostředí znečišťovat více. „Už teď na Fakultě životního prostředí učíme studenty, že především v zimním období je mnohem čistší vzduch ve městech než na vesnicích. Zní to sice překvapivě, ale je to tak – a je to dáno tím, že ve městech jsou domácnosti vytápěny buď centrálním systémem (z městské spalovny, která je v souladu s legislativou řádně odprášena, odsířena atd.), případně topí elektřinou (a elektrárny jsou na tom z hlediska ekologie stejně dobře jako spalovny) nebo plynem (a to je také celkem čistý zdroj energie),“ popsal Pokorný.

„Naopak na vesnici řada domácností stále provozuje tzv. lokální topeniště, tedy kamna, kde často pálí úplně cokoli (bohužel onen děs všech ekologů – PET lahve plněné uhelným mourem ještě pořád řada ´šetřílků´ zhusta používá, nejlépe v noci, protože jsou si dobře vědomi, jak moc to kouří a zapáchá),“ dodal.

Zdůraznil však, že lze předpokládat, že ve městech by se lidé chovali stejně jako na vesnicích, pokud by tu možnost měli. „Ve městě by se lidé s chutí chovali stejně nešetrně k životnímu prostředí, ale v paneláku nemají takřka jinou možnost, než si svůj byt vytopit ústředním topením – do panelového domu zkrátka kamna na uhlí nedají,“ poznamenal.

Ani Pokorný pak nepředpokládá, že by kvůli vyšším cenám pohonných hmot lidé omezili automobilovou dopravu.

„Vidíte, do jakých výšin vyskočily ceny benzínu a nafty, a pokud je mi známo, intenzita osobní dopravy poklesla řádově v jednotkách procent, na hranici statistické měřitelnosti. Prostě lidé jsou pohodlní a jen málokdo se vzdá komfortu a nedonutí ho k tomu ani razantní zvýšení ceny za plnou nádrž. Je to stejné jako s kuřáky – před několika lety si nikdo nedokázal představit, že by krabička cigaret stála 100 Kč, a ejhle, statistiky prodeje tabákových produktů stále neklesají,“ podotkl Pokorný.