Článek
Bělohlávek měl vystupovat na letošním Pražském jaru, ze zdravotních důvodů se však omluvil.
Ministerstvo kultury uvedlo, že Bělohlávek bude chybět české i světové hudební kultuře. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v dopise Bělohlávkově manželce uvedl: „Věřte mi, že je jen málo lidí, kterých jsem si vážil tak jako pana šéfdirigenta.”
„Česká filharmonie i česká kultura přišly s úmrtím dirigenta Bělohlávka o velkou osobnost, která Česko proslavila ve světě,” uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
Jiří Bělohlávek se narodil 24. února 1946 v Praze. Původně studoval na pražské konzervatoři a na AMU violoncello, od dětství také zpíval v Kühnově dětském sboru.
Po statečném boji s těžkou nemocí dnes ráno zemřel šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Jiří Bělohlávek. pic.twitter.com/ITUQICkt2Z
– Česká filharmonie (@CFilharmonie) 1. června 2017
Postupně působil jako dirigent Státní filharmonie Brno a šéfdirigent Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK v letech 1977 až 1989. Začátkem devadesátých let se stal šéfdirigentem České filharmonie.
V New Yorku se představil v roce 2004 ve slavné Metropolitní opeře s Janáčkovou operou Káťa Kabanová, později tam dirigoval Janáčkovu Jenúfu a Čajkovského Evžena Oněgina nebo Rusalku Antonína Dvořáka. Za nahrávky 3. a 4. symfonie Bohuslava Martinů s Českou filharmonií byl nominován na Grammy za rok 2005.
V devadesátých letech také učil na pražské AMU a největšího mezinárodního úspěchu dosáhl v letech 2006–2012, kdy byl šéfdirigentem BBC Symphony Orchestra. Roku 2012 se vrátil do ČR a opět vedl Českou filharmonii.
„Hudba je smysl mého života. Já dokonce pociťuju radost, i když si noty jenom čtu,” řekl Bělohlávek, jenž v roce 2012 znovu převzal jako šéfdirigent Českou filharmonii.
Britská královna Alžběta II. mu před pěti lety udělila „za službu hudbě” Řád britského impéria. Václav Havel Bělohlávkovi v roce 2001 propůjčil medaili Za zásluhy, pražská AMU mu loni udělila čestný doktorát.