Článek
Na počátku vzniku strany Alternativa pro Německo (AfD) bylo protestní hnutí proti euru. Strana byla založena 6. února 2013 a profilovala se jako euroskeptická. Její zakladatel hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně. Ústředním bodem se stalo odmítnutí bezpodmínečné záchrany eura a udržitelnosti eurozóny, tak jak to prosazovaly zavedené politické strany.
Dnes je považována za krajně pravicovou extremistickou stranu. V čele stojí spolupředsedové Tino Chrupalla a Alice Weidel. V roce 2023 měla nejvyšší preference ve své dosavadní historii.
Začátky AfD
Nová strana zaznamenala úspěch hned po svém založení ve volbách v roce 2013 do Německého spolkového sněmu. Sice zůstala se ziskem 4,7 procenta těsně před branami parlamentu, pro novou politickou stranu to ale nebyl špatný zisk. O rok později, tedy v roce 2014 uspěla v evropských volbách se ziskem sedmi mandátů a ve stejném roce získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk a Brémy.
Vliv migrační krize
Zlom ve vývoji strany nastal v roce 2015, kdy na sjezdu v Essenu bylo zvoleno dvojvedení. Šéfy strany se stali Frauke Petryová a Jörg Meuthen. To vnímali tehdejší pozorovatelé za posun k pravicovějším pozicím a xenofobii. Tato změna byla považována za vítězství nacionálních konzervativců.
Vzápětí po sjezdu se odštěpilo ekonomicky liberální křídlo a stranu opustil její zakladatel Lucke a čtyři europoslanci. Přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA (Alianz für Forschritt und Aufbruch neboli Aliance pro pokrok a obnovu).
Strana se posunula doprava a zostřila rétoriku proti migrantům. Popularita AfD výrazně rostla během migrační krize. Na sjezdu ve Stuttgartu strana přijala programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou a zároveň se vyslovila i pro zákaz nošení burek a stavění mešit.