Článek
Asi nejvíce obav vzbuzuje to, že vir je stejného typu jako ten, který v letech 1918-1919 způsobil pandemii španělské chřipky. Odhaduje se, že během ní zemřelo 30 až 50 miliónů lidí.
Nynější vir se z Mexika rozšířil nejprve do USA. V New Yorku a několika jižních státech u mexických hranic se nakazilo celkem 20 lidí. Průběh nemoci u nich ale nebyl fatální a měli spíše lehčí příznaky. Hygienici sdělili, že proti viru sice nepomáhá očkování, ale zabírají antivirotika typu Tamiflu a Relenza. Těchto léků mají vyspělé země dostatek. Česko by okamžitě pokrylo potřeby dvou miliónů lidí.
| Příznaky nakažení |
|---|
| teplota, suchý kašel, celková únava, bolest hlavy a nechutenství |
Typ viru A/H1N1se z prasat na lidi přenesl už v roce 1976 v USA, tehdy se ale většímu šíření podařilo zabránit. Země vynaložila stovky miliónů dolarů na prevenci a vyvinutí vakcíny.
Na nemoc dosud zemřeli 103 lidé, všechny oběti jsou z Mexika. V ostatních státech - 20 nakažených v USA, šest v Kanadě a jeden ve Španělsku, mají pouze mírné příznaky.
| Co je chřipka prasat? |
|---|
| Je respiračním onemocněním u vepřů, viry typu A ji vyvolávají hlavně na podzim a v zimě po celém světě. Existuje množství typů prasečí chřipky, protože virus A velmi dobře mutuje. |
| Mohou se jí nakazit lidé? |
| Stává se to výjimečně většinou kontaktem s prasaty. Už byl zaznamenán i vzácný přenos z člověka na člověka. Stejně jako u sezónní chřipky se přenáší kapénkami. U nynější mutace je nemoc přenášena mezi lidmi. |
| Jde tedy o odlišnou nákazu? |
| Zdravotnické úřady potvrdily, že se jedná o novou mutaci viru A/H1N1, který zahrnuje virové kmeny lidské, prasečí a ptačí chřipky. |
| Je tato chřipka nebezpečná? |
| Má příznaky podobné běžné chřipce, tzn. vysoké teploty, kašel, bolesti krku, bolesti kloubů, únavu, zimnici, nechutenství. Většina dosavadních případů mělo lehký průběh, v Mexiku nicméně množství lidí zemřelo. |
| Lze se nakazit požitím vepřového masa? |
| Ne. Chřipka se konzumací masa nepřenáší. Je ale potřeba je řádně tepelně upravit. Teplota 70 stupňů Celsia viry spolehlivě zlikviduje. |
| Jaká je léčba a existují vakcíny? |
| Současné vakcíny přirozeně nejsou na novou mutaci chřipky testovány a není jasné, jak účinné mohou být. Vědci už na vývoji nové vakcíny pracují, což ale může trvat. |
ZAJÍMAVOSTI
- Izrael odmítá nákazu nazývat prasečí chřipka, prase považují za nečisté zvíře, a proto prosazují název mexická chřipka
- Letiště v Jižní Koreji a Japonsku zavedla termokamery, které snímají teplotu cestujících, kteří přiletěli z postižených oblastí - především Mexika a USA.
- První případ v Evropě se objevil na jihovýchodě Španělska u mladíka, který byl v Mexiku na studijním pobytu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v sobotu 25. dubna na mimořádném zasedání uvedla, že virus má v sobě potenciální nebezpečí rozrůst se v pandemii.
| Stupně pandemie | |
|---|---|
| Světová zdravotnická organizace (WHO) rozeznává šest pandemických stupňů. Dosud platil stupeň číslo tři, v pondělí WHO riziko pandemie vyjádřila stupněm čtvrtým. | |
| stupeň 1 | U zvířat se nevyskytují žádné viry, které by byly přenosné na člověka. |
| stupeň 2 | Mezi zvířaty se vystykují chřipkové viry, které by potenciálně mohly nakazit člověka, žádný případ ale není zaznamenán. |
| stupeň 3 | Viry, které se vystytují mezi zvířaty, se ojediněle přenesou na člověka. Vzácně se může vyskytnou i přenost z člověkla na člověka |
| stupeň 4 | Jsou potvrzeny přenosy viru z člověka na člověka a nákaza se na některých místech může výrazněji rozšířit. Existuje riziko pandemie, neznamená to ale, že se vir zásadně rozšíří. |
| stupeň 5 | Je prokázíno šíření viru z člověka na člověka nejméně ve dvou zemích v jedné z několika vymezených oblastí WHO, většina zemí ale zasažena není. V této fázi je velké riziko, že se z viru stane pandemie. |
| stupeň 6 | Virus se mezi lidmi šíří v nejméně dvou zeměpisných oblastech, které vymezuje WHO, jedná se o samotnou pandemii. |
Primářka infekčního oddělení pražské nemocnice v Motole Jiřina Hobstová v pondělí Novinkám řekla, že po světě by se mohl rozšířit během několika hodin. Svou roli hraje rychle cestování letadly. Největší bezpečnostní opatření se proto přijímají na letištích.
Proti mutaci svět ihned začíná vyvíjet vakcínu, to ale může trvat i několik měsíců.
| Pandemie chřipky od konce 19. století: | |
|---|---|
| Ruská chřipka (1889 až 1892) | kolem miliónu obětí |
| Začala v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do přes Sibiř do Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894. | |
| Španělská chřipka (1918 až 1920 | až 50 miliónů obětí |
| Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 50 milióny mrtvých. | |
| Asijská chřipka (1957) | až dva milióny obětí |
| Nemoc se objevila ve střední Číně a přes Hongkong se s přispěním letecké dopravy rychle rozšířila do celého světa. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva milióny. | |
| Hongkongská chřipka (1968 až 1969) | asi milión obětí |
| Zatím poslední pandemie, nejmírnější ve 20. století. Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700 000 až jeden milión. | |
Prasečí chřipka
Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.
Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.
Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.