Sedmero rad pro firemní internet: Jak je to opravdu s daty bez omezení

Pro firmy je důležité, jak rychle je poskytovatel zvládne připojit s požadovanými parametry. Pozor ale na nekalé jednání některých firem. „Před odesláním nabídky vždy zjistíme, jaké jsou reálné možnosti, a ty se zákazníkem probereme. Pak se pouštíme do cenových kalkulací, aby opravdu dostal na první dobrou odpovídající nabídku,“ vysvětluje expert společnosti Quantcom Michal Fišer a upozorňuje i na problém s dodržením časové lhůty. „Důvodem bývá složitost procesů v některých velkých firmách i výkonnost týmů. Narážíme na to, že konkurent slíbí připojení do měsíce, realita jsou měsíce tři. Quantcom má velmi pružné technické oddělení a týmy, které mají díky personální stabilitě bohaté zkušenosti a vždy si poradí.“

Nic na světě není dokonalé, a tak se i uživatel připojení dříve či později setká s problémem, nedostatkem, má nějaký nový požadavek či třeba dotaz k fakturaci. U některých poskytovatelů se pak stává pohádkovou slepičkou, která hledala pomoc pro svého kohoutka. Všude ji poslali o dům dál. „Operátoři mívají své huntery, kteří shánějí zákazníky a po podpisu smlouvy je předávají dalším oddělením. Pak nastává problém, že první naslibuje hory a doly a další nad tím kroutí hlavou,“ popisuje Michal Fišer zkušenost, kterou velmi dobře zná nejeden Čech. Quantcom se rozhodl zvolit přístup jedné tváře, kdy obchodník pečuje o klienta od začátku do konce a pomáhá mu ve všem od otázky k zabezpečení po připojení dalších poboček. „Klientovi se nestřídají lidé mezi dveřmi a průběžně se buduje důvěra. Jde nám o to mít s ním co nejdelší vztah,“ vysvětluje Michal Fišer.

Trh s připojením pro firmy je v ledasčem jiný a zjednodušeně se dá říct, že velcí klienti jsou opečováváni více než individuální zákazníci. „Všeobecně panuje snaha firmy neztratit, nabídka operátora tomu ale musí odpovídat,“ upozorňuje Michal Fišer a dodává: „Objevují se nereálné návrhy či služby v tragické kvalitě.“

Technologie se neustále vyvíjí a nabízí dnes různé možnosti datového propojení se světem. Ve větších městech je nejlepší volit pevné připojení optickým vláknem, které vykazuje spolehlivost i vysokou kapacitu.

„Rádiové spektrum pro bezdrátový přenos je dnes ve volných pásmech hodně vyčerpané a může docházet ke vzájemnému rušení signálu. Pokud není jiná možnost než rádiový signál, tak jedině v pásmu licencovaném pro konkrétní službu,“ radí Michal Fišer. Licencované pásmo je totiž zpoplatněno a díky tomu se těší větší ochraně. Tam, kde vzdálenosti nebo podmínky neumožňují vést připojení smysluplně kabelem, je rádiový signál jedinou možností. Určitě nemá smysl v tomhle případě využívat wifi sítě, které už jsou dnes překonané a přetížené. Dobrou volbou je opět bezdrátový internet v licencovaném pásmu.

Svět telekomunikací si oblíbil slovo „neomezené“. Firemní zákazníci využívající optickou síť standardně platí měsíční paušál a mají připojení bez limitu známého pod zkratkou FUP. Nabídkám pro menší firmy, které dostanou rovněž internet po optickém vláknu řádově za stokoruny měsíčně, konkurují bezdrátové LTE sítě. Operátor dodá zařízení pro příjem signálu a připojí zákazníka přes mobilní internet. Tam už ve všeobecných podmínkách FUP stanoven je. Je opravdu velmi vysoký, ale je to strop, na který může hodně aktivní uživatel teoreticky narazit. U pevného připojení platí, že je opravdu neomezené objemem stažených dat.

Uživatelé na to leckdy zapomínají, ale síť je jen tak rychlá, jak rychlý je její nejslabší článek. Stává se tedy, že si firma pořídí datovou linku o kapacitě 200 megabitů za sekundu, ale na její konec umístí levný router. Ten má sice papírově dostatečný výkon a gigabitové porty, ale jeho procesor ve skutečnosti není schopen rychlost linky zvládnout. „Místo 200 megabitů má pak připojení rychlost třeba poloviční. Technologie jdou dopředu a kapacity přenosu se dramaticky zvyšují. Jeden gigabit za sekundu se stává standardem, ale pak je třeba, aby i koncové zařízení bylo natolik výkonné, aby tuto rychlost zvládlo. Tohle bývá dost častým problémem,“ upozorňuje Michal Fišer. Na nakoupenou rychlost internetu přitom podle něj musí být dimenzovány nejen routery, ale i firewally.

Zločin po síti dostává organizovanou podobu. Vznikají hackerské skupiny, které se snaží prolamovat ochranu a vybírat od napadených firem výkupné. Zabezpečení je složitý a mnohovrstevnatý problém, který je z velké části na samotném uživateli. Operátor by s ním ale měl umět pomoci. Jeho parketou je zejména ochrana před takzvanými DDoS útoky, které se snaží zahltit připojení či koncová zařízení klienta. „S těmito ataky hrubou silou se teď setkáváme stále víc. Operátor musí mít technologii, aby byl schopen nad klientem rozevřít ochranný deštník a útok zbrzdit. V Quantcomu používáme takzvanou pračku, která DDoS vyfiltruje a propouští jen žádoucí provoz,“ uzavírá Michal Fišer.