Válečná reportérka: Ukrajinský konflikt už lidi přestává „bavit“

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

Lenka Klicperová navštívila řadu konfliktů, ten na Ukrajině se ale liší. Mimo jiné i v tom, jaké pozornosti se mu ze strany tuzemských médií dostává. Klicperová souhlasí s varováním odborníků, že veřejnost může referování médií o válce brzy začít nudit.

Vinu za to podle ní nesou i média, která „přepálila“ začátek. „A to, jak byl člověk těmi informacemi přesycený na začátku, způsobí vyhoření mnohem rychleji,“ varuje. Na druhou stranu, bez přibližování konfliktu by ale mohla zeslábnout podpora veřejnosti pomáhat napadené zemi.

Novinářka na volné noze prozradila, že už se několikrát v poslední době stalo, že české redakce odmítly materiály, které na Ukrajině natočila. „Drtivá většina mi řekla, že je Ukrajina nezajímá,“ svěřuje se a poukazuje na to, že novináři na volné noze musejí na Ukrajině hledat co nejatraktivnější náměty, aby redakce vůbec zaujali. To je tlačí do stále nebezpečnějších situací.

Konflikt na Ukrajině Klicperové nejvíce připomíná nedávnou válku v Náhorním Karabachu. Nebezpečí přichází nejčastěji ze vzduchu. „Kdykoliv slyšíte letadla, víte, že jsou nepřátelská,“ vzpomíná novinářka. „Vzduch je nepřátelský prostor,“ dodává s tím, že v Afghánistánu a v Sýrii naopak letadla zajišťovala ochranu a pocit bezpečí.

VŠECHNY DÍLY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA NAJDETE ZDE

„Nikdy nevíte, kdy se co stane, kdy na vás začne co padat. Nedá se to dopředu ani zkušeností, ani ničím jiným odhadovat, takže ta válka je v tomto děsivá,“ říká Klicperová o zkušenostech z bombardování na Ukrajině.

A jak je složité dostat se k vojenským jednotkám u první linie? Klicperová fotila a natáčela u dobrovolnického praporu Karpatská Sič, mimo jiné i s řadou Čechů, kteří tam působí. „Třeba Karpatská Sič v době, kdy jsem tam byla s kolegou Jankem Husárem, ještě nespadala pod ozbrojené síly Ukrajiny,“ vysvětluje novinářka.

Vojáci se snaží novináře chránit, ač jim mohou být na obtíž, což Klicperová ilustruje následujícím zážitkem: „Zažila jsem tam jednu historku, kdy velitel, když jsme odcházeli z hlavního stanoviště na další pozice (praporu) Karpatské Sič, tak mi úplně smrtelně dával do ruky granát s tím, že se nesmím nechat v žádném případě zajmout Rusy,“ vzpomíná Klicperová.

„V tu chvíli jsem nechápala, jestli se tím granátem mám bránit, nebo jestli je to pro mě nějaká poslední možnost. Jediné, co jsem v tu chvíli věděla, bylo, že ten granát nechci,“ směje se. Velitel trval na tom, že nemůže jít na pozice neozbrojená. Novinářka nakonec granát i přes protesty velitele nechala ukrajinskému kolegovi.

Klicperová s Husárem na velitele Oleha Kucyna, který nedávno v bojích zahynul, získali před časem kontakt právě od českých dobrovolníků a vyjednali si možnost natáčet. K regulérním jednotkám je ale nemožné se dostat, i kvůli obavě z diverzantů.