Musíme si připustit, že se nám teď nebude žít líp, nabádá expert

V DNEŠNÍM DÍLE SE MIMO JINÉ DOZVÍTE:

Česká ekonomika v posledních letech utrpěla hned několik silných ran. První přišla s koronavirovou pandemií a druhá s konfliktem na Ukrajině. Ekonomický redaktor Petr Skočdopole je toho názoru, že se dosud na ekonomice mnoho faktorů neprojevovalo.

„Masa peněz z fiskální politiky natekla do kapes občanů. Utrácení minulé vlády bylo masivní, ale v drtivé většině se tomu dalo předejít,“ uvedl. Hlavním z činitelů, které stojí za stavem naší ekonomiky, je podle něj uměle vytvořená poptávka.

Milan Mikulecký naopak upozorňuje, že peníze ze státní kasy sice odešly, ale důležité je kam. „Podpory šly do kasin, Michalu Davidovi a vdově po Karlu Gottovi. Je otázka, zda to lidé, kteří to skutečně potřebují, pocítili,“ řekl bezpečnostní analytik.

„Je to jedna z nejtěžších zkoušek, které bude demokratický svět zažívat. Budeme si muset připustit, že se nám nebude žít líp,“ řekl Skočdopole s tím, že by situace byla mnohem horší, kdybychom se ruské agresi nepostavili.

„Chci věřit, že vláda k tomu bude přistupovat uvážlivě a budeme pořizovat zbraně, které budou primárně určené k obraně,“ uvedl Mikulecký, který ale upozorňuje, že stejně jako ostatní vládní resorty ani ministerstvo obrany nevysvětluje věci dostatečně.

Obranyschopnost země nevychází pouze z toho, kolik zbraní drží, ale především v jaké je kondici. „Švédsko, které bylo velmi bohaté, si svoji neutralitu dokázalo zaplatit. Dneska už ví, že na to nemá, a i to je jeden z důvodů, proč usiluje o členství v NATO,“ vysvětluje analytik a dodává, že cena za neutralitu je mnohem vyšší než členství v Alianci.

Jedním z dopadů konfliktu na Ukrajině jsou mimo jiné stoupající ceny energií a pohonných hmot. „Nějaké regulatorní pravomoci vláda má. Dá se něco dělat s ČEZem, ale to je akciová společnost, jejímž primárním cílem je zisk,“ doplňuje Skočdopole a uvádí, že Česko je v mnoha odvětvích extrémně odstátněné.

Některé české firmy byly orientované na export do Ruska nebo tam přímo měly své pobočky. Kvůli válce tak mnoho z nich ztratilo své odbytiště. „Je to dopad skrz celou ekonomiku. Výrobci dnes pociťují nejvíce nárůst cen energií a v některých oborech je to zdrcující, například u skláren nebo železáren,“ dodává Skočdopole.

S rostoucí inflací bude stoupat i tlak ze strany zaměstnanců na růst mezd a Skočdopole upozorňuje, že v některých odvětvích může přibýt insolvencí a pádů firem, což může být i jedním ze zájmů Ruska. „Řekl bych, že v debatě, k čemu válka slouží, si to může ospravedlnit tím, že pomáhá oslabit Západ. A není to jen boj o území na Ukrajině,“ doplnil.

„Rusko minimálně v Německu financovalo iniciativy, které se tvářily jako ekologické, ale které ve skutečnosti prosazovaly ruské zájmy,“ řekl Mikulecký, který tímto narážel na velké výnosy, které má Rusko z prodeje ropy.

Skočdopole se ale domnívá, že by Evropa měla stále pokračovat ve své „zelené cestě“, a to i přes to, že existuje mnoho dalších problémů, které společnost musí řešit.

„Z dlouhodobého pohledu vychází nejlépe jaderná energetika. V Německu naprosto nesmyslně a hystericky Angela Merkelová uzavřela to, co dávalo smysl, a byla jedním z politiků, kteří aktivně prosazovali více ruského plynu,“ vysvětluje Mikulecký a dodává, že Evropa místo bezpečnosti a cen energií řešila pouze jejich ekologický dopad.

„Odhady jsou takové, že dvojciferná inflace bude určitě do konce roku, ale záleží na tom, jak se bude chovat vláda, Rusko a lidé, protože ti také inflaci určují,“ podotkl Skočdopole, který doufá, že příští rok na jaře by mohla být inflace pod pěti procenty.