Článek
„Jsme svědky toho, že ke všemu, co přinášejí média, se část společnosti staví odtažitě,” uvedl Šlerka s tím, že krize důvěry v média v Česku začala zhruba před 15 lety a stále posiluje. „Někteří lidé mají pocit, že média vidí jiný svět než oni,” doplnil.
Datový analytik apeluje na média, aby si i během války zachovala objektivitu a nezávislost.
„Čteme-li na sociálních sítích soukromé posty novinářů a zpravodajů z míst, které jsou emotivní, je to zcela legitimní. Je však třeba dávat pozor na to, aby se to neprojevilo v jejich práci, při zpracování informací. Protože pokud nebudou novináři schopni je zpracovávat objektivně, kriticky, může to v určitých momentech poškodit důvěru čtenářů,” varoval Šlerka s tím, že podle jeho mínění jsou si toho v posledních týdnech u nás novináři vědomi.
Já mám pocit, že v tom Facebook a Twitter strašně plavou. Jádro toho sporu o sociální sítě je otázka toho, co to je za prostor. Je to soukromý prostor, nebo veřejný prostor? Je to vydavatelství, nebo platforma? Tohle může posluchačům znít hrozně vzdáleně, ale ono to má zásadní dopady
Riziko podle něj nastává ve chvíli, kdy si novinář nebo publicista začne vyhledávat ke zpracování pouze skutečnosti, které potvrzují jeho pohled na svět, a do hry vstoupí fenomén kognitivního zkreslení. „Tam už se ztrácí ta nezávislost, která má být vždy jedna z nejdůležitějších,” pokračoval Šlerka. Sám vidí ale současnou realitu mezi českými žurnalisty pozitivně.
V podcastu ovšem zaznívá i kritika způsobu, jakým se v Česku blokují dezinformační weby. Na základě svého uvážení je blokuje spolek CZ.NIC, který spravuje českou doménu .cz. „K zásahům by však mělo docházet podle mého vždy na základě soudních opatření - předběžných opatření. Nevyužívalo se toho, ale tenhle způsob existuje, i když se tu dosud dlouhodobě na právo na internetu spíš kašlalo. Zablokování čehokoli by mělo být až posledním krokem. Jsem proto i já zvědavý, co bude dál,” přiznal Šlerka.
POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:
Zákony a tresty například za schvalování genocidy už v ČR jsou. Problémem je, že dosud policie i soudy nebyly vždy schopny rychle na prokazatelně trestné výroky reagovat.
Facebook a Twitter v tom plavou
Na dotaz, jak je možné, že sociální síť Facebook na jedné straně zrušila účet bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi, ale ponechá výzvy k násilí proti ruským vojákům, Šlerka odpovídá: „Já mám pocit, že v tom Facebook a Twitter strašně plavou. Jádro toho sporu o sociální sítě je otázka toho, co to je za prostor. Je to soukromý prostor, nebo veřejný prostor? Je to vydavatelství, nebo platforma? Tohle může posluchačům znít hrozně vzdáleně, ale ono to má zásadní dopady.”
Facebook povolí výzvy k zabití Putina a Lukašenka
„Pokud by byl Facebook nebo Twitter chápán více jako vydavatelský dům, má výrazně větší odpovědnost za ten obsah, který se tam děje. Pokud by ten prostor byl soukromý, tak zásahy, které dělá, jsou věcí obchodního ujednání, které ve chvíli, kdy klikáte na přihlášení, tak uzavíráte. Málokdo si uvědomuje, že každý z nás je v obchodním vztahu s tím Facebookem,” upozorňuje Šlerka.
Vyrobit efektivní dezinformaci lze tak, že do ní zahrnete obrovský balík dat pravdivých a podsunete do nich pár nepravd, které potřebujete dostat ven. Riziko tak číhá i na Anonymous, protože by mohlo v případě neopatrnosti posloužit spíše v roli užitečného idiota
„Státy mají malou sílu při vynucování vlastních zákonů v prostředí sociálních sítí. Dokud ty státy nedají pocítit Facebooku nebo Twitteru, že jsou připraveny k mezním zásahům, pokud nebude dodržováno právo, tak se v tom budou ty sociální sítě snažit plavat,” odhaduje.
„Já si prostě myslím, že by někdo měl Facebooku a Twitteru říct, že buď budete dodržovat ta pravidla, která platí u nás, nebo nebudete na našem území dostupní,” myslí si.
Za radikalizaci nemůžou sociální sítě
Ačkoli panuje mezi lidmi často dojem, že za radikalizaci lidí mohou sociální sítě, na kterých je to viditelné, podle Šlerky tomu tak není. „Nemůže za to Facebook ani Twitter, to společnost má problémy. A to problémy hluboké, které se nevyřeší zablokováním Facebooku nebo stránek. Kdyby lidé neprožívali frustraci, nebylo by to tak znatelné a nebylo by ani co omezovat,” domnívá se Šlerka.
A protože s internetem je neodmyslitelně spjata i aktivita hackerského hnutí Anonymous, část podcastu je věnována jemu i projevům občanské neposlušnosti a jejich případným následkům.
Investice, vojsko i průmysl. Anonymous prolamují počítačové systémy Ruska
I v případě hackerských aktivit, které může provádět kdokoli - včetně různých státních institucí - nebo bývalých příslušníků státních institucí, je stále třeba zůstávat na pozoru. Protože i Anonymous mohou být obelháni.
„Vyrobit efektivní dezinformaci lze tak, že do ní zahrnete obrovský balík dat pravdivých a podsunete do nich pár nepravd, které potřebujete dostat ven. Riziko tak číhá i na Anonymous, protože by mohlo v případě neopatrnosti posloužit spíše v roli užitečného idiota,” uzavřel Šlerka.