Bartuška: Ruský plyn nenahradíme lusknutím prstu, bez něj bude přídělové hospodářství

Evropa prožívá nepříjemné probuzení, řekl Bartuška v úvodu: „Nevěřili jsme tomu, že by se do Evropy mohla vrátit velká pozemní válka. Těžko vyčítat Evropanům, že uvěřili, že mír v Evropě je natrvalo. Bylo to hezká iluze. Bohužel iluze.”

Podle něj se ukázalo, že byla chyba, že se zdroje nediverzifikovaly. „Čína má chytrou politiku, má tři dodavatele zemního plynu pomocí potrubí – Rusko, Turkmenistán a Myanmar, ale ty dodávají plyn pouze do okrajových oblastí Číny. Zásadní část pobřeží zásobuje LNG z Austrálie a USA. Tři pozemní dodavatelé říkají: ,My jsme schopni dodávat více, ale Čína říká ne, děkuji, nám to stačí.´ Čínský přístup nebýt vydíraný žádným dodavatelem je velmi dobrý. To měla Evropa udělat dříve,” podotkl Bartuška s tím, že Evropa závisí na dodávkách ruského plynu ze 40 procent.

„Lusknutím prstu to nejde nahradit. Pokud by se zastavil ruský plyn, bude to scénář přídělového hospodářství,” řekl zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost. Dodal, že vzhledem k růstu cen zemního plynu z 15 až 20 eur za megawatthodinu na více než sto má smysl kupovat zkapalněný LNG, i když ten se prodával za 25 až 30 eur za MWh. Musejí se ale postavit terminály pro příjem LNG a dostat ho i do zemí, které nemají moře, což je případ České republiky.

„Evropa potřebuje nahradit ruský zemní plyn a ropu. Avšak při hledání alternativního dodavatele, například v Austrálii, USA a jiných zemích, je vyžadován dlouhodobý kontrakt,” zmínil Bartuška velký problém při hledání náhrady za Rusko, jakožto primárního energetického dodavatele.

Dlouhodobý kontrakt na desítky let a ne na pouhé roky by byl ale v rozporu s odchodem od fosilních paliv, k němuž se Evropa v rámci Green Dealu zavázala.

„Pokud by došlo k zastavení dodávek z Ruska, pro Česko by to znamenalo přinejmenším odklad spalování uhlí,“ varoval Bartuška a dodal, že se nesmí odstavovat žádné zdroje, za které není náhrada. „Vypínat elektrárny je snadné, postavit a zapojit nové je už trošku těžší,” připomněl.

Současně upozornil, že samotné spalování uhlí nezatěžuje životní prostředí více než komplexní proces využívání plynu: „Uhlí má nejvíce emisí CO2. Pokud ale vezmeme plyn od těžby přes transport a spalování a únik metanu při těžbě, tak se mnoha v přehledech ukáže, že zemní plyn je horší.”

Odchod od uhlí a plynu je nicméně podle něj nutný: „Dlouhodobě je pro Evropu nutné opustit fosilní paliva, ale ne tak, že bychom se tím zmrzačili. Pro Českou republiku bude jádro páteří energetiky. Už dnes tvoří 40 procent. Obnovitelné zdroje a jádro jsou pro mě základem energetiky.”

Zmínil, že při vysokých cenách energie má jádro obrovskou šanci, musí se ale stavět jaderné zdroje ve stanoveném čase a nepřekračovat rozpočet.

Podle něj vysoké ceny energie také ukázaly význam úspor: „Úspory smysl dávají, v nejchladnějších dnech bývala naše spotřeba zemního plynu 60 milionů kubíků denně, nyní je to jen 50 milionů, protože se podařilo zateplit sídliště.”

„Už delší dobu říkám, že zásadní otázka okolo elektřiny je, zda je elektřina pouze komodita, nebo veřejný statek,” podotkl Bartuška.

„Já chápu energetické firmy, že se jim líbí, když je elektřina pouze komodita, když se s ní obchoduje tržně, ale já jsem přesvědčen, že elektřina není pouze komodita, že to je i veřejný statek. Pokud někomu vezmete elektřinu, vyřadíte ho ze společnosti,” upozornil.

Současně zmínil, že vzhledem k rostoucí spotřebě energie si začneme „klást otázku mezi obrovskou mírou individuálních svobod a takřka nulovými povinnostmi jednotlivců.”