Loňský rok byl v ČR druhý nejteplejší, sucho v krajině trvá

Za nejteplejším předloňským rokem s průměrnou teplotou 9,6 stupně tak loňský rok zaostal o pouhou desetinu stupně. Na třetí pozici jsou roky 2014 a 2015 s průměrem 9,4 stupně Celsia.

Průměrná teplota 9,5 stupně byla ve srovnání s normálem z let 1981–2010 o 1,6 stupně vyšší.

„Teplotní odchylka od normálu 1981–2010 v jednotlivých měsících kolísala od 5,2 stupně v červnu, teplotně mimořádně nadnormální měsíc, až po −1,6 stupně v květnu, který tak byl měsícem teplotně podnormálním a jediným měsícem se zápornou odchylkou od průměru 1961–1990. V průběhu roku byly pouze měsíce leden a září teplotně normální,” konstatovali meteorologové.

Srážek spadlo 123 procent normálu v květnu, kdy napršelo v průměru 91 milimetrů. Naopak duben byl s 25 milimetry pouze na 53 procentech normálu.

Meteorologové konstatovali, že hydrologické sucho, byť jeho projevy nebyly tak patrné jako v roce předchozím, loni pokračovalo.

„Hydrologické sucho trvá již nepřetržitě minimálně od roku 2015,” uvádí zpráva s tím, že nejsušší období bylo od července do září.

Statistika meteorologických údajů se na území ČR celoplošně vede od roku 1961, v pražském Klementinu se ale teplota soustavně měří už od roku 1775. Také podle údajů z této nejstarší meteorologické stanice u nás byl loňský rok druhý nejteplejší za dobu měření, přičemž nejteplejší byl rok 2018.

Z hlediska kvality ovzduší zpráva předběžně konstatuje, že k překročení denního imisního limitu pro polétavý prach v roce 2019 došlo jen v dopravních a průmyslových ostravských lokalitách a na Karvinsku na stanicích nacházejících se v blízkosti česko-polské hranice.

Loni bylo nadto vyhlášeno pět smogových situací a dvě regulace z důvodu vysokých koncentrací polétavého prachu (ve všech případech v lednu). Šest smogových situací bylo vyhlášeno z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu O3 (v červnu a červenci).