Z ostranek vyrábí luxusní barvivo, gram stojí desítky tisíc korun

Nújra vždy miloval dějepis a dobře si pamatuje na hodiny věnované Kartágu a barvivu, jež vyneslo klasickému světu pohádkové bohatství, píše agentura Reuters.

Barvivo bylo i za starověku tak drahé, že si ho mohla dovolit pouze elita. Kdo chodil v purpurových šatech, patřil ve Středomoří k těm nejbohatším. Féničané díky němu vybudovali obchodní velmoc, která jim umožnila získat nové kolonie v oblasti Středozemního moře. Jednou z nich bylo Kartágo v dnešním Tunisku, jehož založení se přičítá královně Dídó.

„Tenhle koníček mi zůstal z doby, kdy jsem se jako kluk učil o Kanaáncích, Féničanech a Kartagincích a o tom, jak z ostranek získávali barvivo dražší než zlato,“ řekl Nújra. Pak si jednou všiml na pláži mrtvé ostranky a vzpomněl si na školní léta. Začal experiment, který Tunisan nazývá „svým dobrodružstvím“.

Soudí se, že Féničané založili Kartágo zhruba přes 3000 lety. Stalo se jednou z mocností antiky s vlastním námořnictvem. V době legendárního vojevůdce Hannibala, toho, který se slony překonal Alpy, Kartágo téměř dobylo Itálii, avšak nakonec se prosadil Řím.

Později město znovu vybudovali Římané a nyní je předměstím Tunisu. V mnoha čtvrtích stále stojí sloupy z antických domů, někdejší mohutný přístav dnes slouží rybářským loďkám a na pláži v jeho blízkosti je množství ulit ostranek.

Se staletími se vytratila znalost, jak z těchto živočichů vydobýt barvivo, dokud se nenašli nadšenci, kteří se o to snaží teď.

Nújra nad tím strávil 14 let. Kupuje ostranky od rybářů, odstraňuje žlázu, drtí ulity, fermentuje je a vaří a nakonec zůstane maličké množství červeného prášku. Na jediný gram potřebuje 54 kilogramů ostranek, což není zrovna ekonomický zázrak. V okolí bývalých fénických center lze dodnes najít množství rozbitých schránek těchto plžů.

Nújru zpočátku moc lidí za jeho výstřední koníček nechválilo, když ale viděli, že má výsledky, obrátili. „Začali mne povzbuzovat a to mi dalo sílu pokračovat,“ říká Tunisan.