Tragický konec. Před 12 lety se konalo poslední mistrovství světa v saunování

Pokud je některý národ posedlý saunou, jsou to jednoznačně její vynálezci Finové. Na pět milionů obyvatel země připadá podle serveru Finland.fi zhruba dva miliony saun. Saunu zde najdete v domech, bytech, chatách, kancelářích, a dokonce i v parlamentu.

„Myslím, že důležitou roli hraje fakt, že půl roku je ve Finsku velká zima. Když Fin koupí pozemek, první věc, kterou postaví, je sauna. Dříve se navíc nedělal rozdíl mezi domovem a saunou, byla to stejná věc,” zamýšlí se pro Novinky Ilmari Lyymä, hlavní rozehřívač nejstarší veřejné sauny ve Finsku –⁠ Rajaportti sauny v Tampere.

Ovšem nebyli by to Finové, milovníci bizarních soutěží –⁠ za zmínku stojí například mistrovství světa ve hře na imaginární kytaru, závodění se sobím spřežením či mistrovství světa v nošení manželek na zádech –⁠ kdyby nezačali pořádat i šampionát v saunování.

Nevšední událost se od roku 1999 každoročně konala ve městě Heinola, asi hodinu a půl autem severně od Helsinek. Účastníci z různých zemí soupeřili v tom, kdo vydrží nejdéle v sauně vyhřáté na 110 stupňů Celsia. Aby to neměli příliš jednoduché, pořadatelé každých 30 sekund polívali rozpálené kameny uvnitř sauny půl litrem vody, což zvyšovalo vlhkost i teplotu a místnost obloženou dřevem proměňovalo v rozpálenou troubu.

Archivní záběry z mistrovství světa v saunování

Pravidla byla přísná. Soutěžící si nemohli setřít pot z čela ani jakékoliv jiné části těla. Pokud někdo nedokázal opustit saunu po svých, byl diskvalifikován. Většina z nich uvnitř obvykle vydržela pouhé dvě minuty, ti nejlepší se dokázali trýznit o další tři až čtyři minuty déle. Finské legendě a pětinásobnému vítězi šampionátu Timo Kaukonenovi se v roce 2003 podařilo v sauně potit neuvěřitelných 16 minut a 15 sekund, čímž stanovil světový rekord.

Ten už s největší pravděpodobností bude držet navěky. V roce 2010 totiž oba finalisté šampionátu, Kaukonen a Rus Vladimir Ladyženskij po šesti minutách v sauně zkolabovali s jasnými známkami popálení. Ladyženskij tehdy na místě zemřel a Kaukonen byl převezen do nemocnice, kde se z následků nakonec zotavil.

Tři týdny byl však v kómatu a musel podstoupit sérii operací, včetně transplantace kůže. Co se týče Ladyženského, později se ukázalo, že podváděl. Před soutěží měl užít silná analgetika a kůži si měl namazat mastí, díky které necítil žár a bolest s tím spojenou. Právě to ho podle lékařů připravilo o život.

Archivní záběry Timo Kaukonena z nemocnice po mistrovství světa v saunování v roce 2010

S ohledem na tento incident to bylo poslední mistrovství světa v saunování, které se dosud konalo.

„Myslím, že v ten moment dospěla finská moderní saunová kultura do koncového bodu. Podobné saunové soutěže jsou dětinské. Je v pořádku, když se špičkují desetileté děti. O tom ale podstata saunování není. Proč by proboha právě v tomto chtěl být někdo nejlepší na světě? Celá myšlenka je o tom, abychom právě tituly a role mazali. Jde o spirituální věc. Sauna je bezpečné místo, kde jsou si všichni rovni. Měli bychom si to pamatovat, abychom se v budoucnu podobným věcem vyvarovali,” uzavírá Lyymä.