Článek
Pro většinu automobilů by byly cesty, kterými kličkuje Kondakov, neřešitelným problémem. Ruský Rambo ale usedne do automobilu s obřími pneumatikami, do kterého naloží až 300 kilogramů zásilek, a vydává se splnit povinnost.
Do zapadlé vesničky v Jaroslavské oblasti se vydává jednou za měsíc a pokaždé je to zážitek. V cestě mu totiž stojí mokřady, bahnité cesty, nebojí se ani přebrodit řeku. Štace mu zabere celý den, jedna cesta trvá šest hodin.
„V lesech se cítím jako doma, vyrostl jsem v nich a nebojím se. Řídit jsem začal v roce 1978 a dělám to dodnes,“ říká skromně pošťák. Pro obyvatele malé vesničky, která kdysi bývala centrem dřevařského průmyslu a v oblasti žila tisícovka lidí, je dnes Rambo vítaným hostem.
„Nevím, co bychom si bez něj počali. Je naší spojkou s okolním světem,“ chválí pošťáka jedna z obyvatelek.
Kondakov kromě zásilek pomáhá místním i jinak. Když je potřeba, přiveze úředníka, policistu nebo odveze někoho z obyvatel k lékaři. Seniorům vozí důchody, vybírá peníze za elektřinu a domů jezdí za husté tmy. Jak si ale sám uvědomuje, pro tamní obyvatele je nesmírně důležitý.