Hlavní obsah

Hodinář Luděk Seryn: Chci to dělat po svém

Novinky, Vojtěch Pospíšil

Český hodinář a zároveň zlatník Luděk Seryn začal v roce 2008 s výrobou vlastních hodinek, což je věc, o které mnoho nezávislých hodinářů jen sní. V takto finančně náročném oboru, jakým hodinařina je, se do toho navíc pustil bez vnějšího investora. I přesto uspěl a dnes je zavedeným jménem. Pro Novinky se rozpovídal mimo jiné o svém pohledu na hodinařinu nebo o plánech do budoucna.

Foto: Vojtěch Pospíšil, Novinky

Luděk Seryn

Článek

Nedávno jste se přestěhoval z Mohelnice, odkud pocházíte, do Prahy. To je velká změna, co vás k tomu vedlo?

Velká změna to byla, ale taky v podstatě menší zlo, protože já jsem do Prahy jezdil jednou dvakrát týdně a rodina tím docela trpěla. Když jsem sem jel kvůli schůzce, tak jsem tím zabil celý den. Takže to je teď mnohem jednodušší, protože většina mých klientů je z Prahy.

Takže šlo o bližší kontakt se zákazníky.

Samozřejmě. Další věc je, že když potkáte v Praze člověka, kterému se to líbí a zajímá ho to, tak za vámi na Moravu prostě nepřijede, protože je na to příliš vytížený.

Foto: Vojtěch Pospíšil, Novinky

Model Skeleton Round

Říkáte si One Man Company, všechno si děláte sám. Stále to platí?

Ano, to platí, ale postupně si začínám vychovávat lidi pod sebe, učím je svou technologii, svůj způsob výroby tak, aby byli připraveni, až se pustíme do něčeho dalšího.

Máte to nějak rozdělené? Jsou věci, které hodláte delegovat na ostatní a věci, které byste chtěl dělat vždy sám?

Tam je to o výsledku. Já můžu delegovat úplně všechno, ale na hodinkách pak nebude moje logo LS, bude tam napsáno třeba Seryn. Jakmile je na hodinkách napsáno LS, tak jsou to hodinky, které jsem vyrobil celé já. Pokud tam bude podíl někoho jiného, tak se tam logo samozřejmě neobjeví.

Když si vezmu vaše hodinky s logem LS, je to kompletně celé vaše výroba nebo nějaké části kupujete?

Kupuji vždy základní soukolí. Jinak řečeno, co má zoubky, to nedělám. Zbytek je ale můj. V dnešní době technologických vymožeností není problém, abych si sednul tady v ateliéru k počítači, vymyslel si hodinky, potom si projel web a našel si firmy, které mi udělají ty jednotlivé části a nechal si to dodat. Můžu tady odsud vyrobit, co chci a udělám to jen na dálku po telefonu. Samozřejmě to je o něco složitější, než jak to popisuji, ale ve finále můžu mít hodinky, aniž bych na ně vlastně sáhnul. Proto se snažím o to, aby to byla celé moje práce.

Foto: Vojtěch Pospíšil, Novinky

Model Skeleton Tonneau

To je na dnešní dobu docela unikátní.

Je to můj koncept. Když si tady sedneme, tak já s vámi ty hodinky nakreslím, dám to do počítače, vytvořím, jak by vypadaly, jak budou fungovat. Potom je vyrobím. A vy můžete být kdykoliv při té práci. To je ta moje výjimečnost.

Řekl jste, že si vychováváte další lidi. To znamená, že se chystá i něco jiného než vaše kusová výroba?

Chystám běžnou kolekci. Mám to v plánu, protože z toho, co umím, co jsem se naučil, chci udělat i běžnější výrobu. Hodinky by měly nést jméno Seryn, budou mít moje strojky. Stále však budu dělat kusovky s označením LS.

Máte představu, kolik kusů by to mohlo být?

Můžou to být desítky, ale i stovky by nebyly problém, ale jde o to, jaké trhy se nám podaří oslovit, protože pro Českou republiku je to příliš velké množství.

Foto: archiv Luďka Seryna

Dámský model s označením Lady

Když jsme u těch zákazníků, kdyby za vámi nějaký přišel s přáním na hodinky, které by šly technologicky naprosto bez problému vytvořit, ale esteticky by to byla z vašeho pohledu šílenost, se kterou byste se nedokázal ztotožnit. Co byste dělal? Jde mi o to, že do těch hodinek vlastně dáváte kus sebe, takže mě zajímá, zda máte nějaké hranice.

Vyrábím je v jednom jediném kusu, jen pro něj. Můžu mu říct svůj názor, který na to mám, a můžu zákazníka do jisté míry ovlivnit. Ale vždycky musí být spokojený. Takže když to bude naprostá šílenost, kterou celý svět zavrhne, tak pořád vím, že ten člověk, který si je takto přál, je spokojený.

Protože dostal to, co chtěl. A nedostal jen hodinky, ale dostal i ten příběh, protože u toho byl od začátku. To je pro lidi to nejlepší, nedá se to z jejich pohledu srovnávat s nákupem hodinek v klasickém obchodě.

Jak dlouho trvá realizace hodinek od momentu, kdy se se zákazníkem dohodnete, a přejde se k samotné výrobě?

Jedná se o zhruba dva až tři měsíce, když je to něco komplikovanějšího.

Na kolik kusů se jste ročně schopný dostat?

Když to dělám sám, tak je to pět nebo šest kusů.

Kolik hodinek jste za svou kariéru už vyrobil?

Teď je to něco přes 30 kusů.

A cenově se pohybujeme v jakých relacích?

Začíná to na půl miliónu.

Foto: Vojtěch Pospíšil, Novinky

Luděk Seryn se zaměřuje především na skeletony

Jak vlastně hledáte zákazníky? Nebo si oni hledají vás?

Zatím funguji na doporučení.

Stává se třeba, že by si u vás někdo nechal udělat hodinky a hned chtěl další?

Mám jednoho zákazníka, který má hned troje.

Jste zároveň zlatník. Co kdyby někdo přišel s tím, že chce k vašim hodinkám i nějaký šperk?

K posledním dámským hodinkám vznikne kolekce šperků, kterou budu dělat já. Takže to jde dělat i takto.

Dnes to dělá docela dost značek, že si k hodinkám udělají i kolekci šperků.

U mě to není takto prvoplánově, vždy jde o přání zákazníka, kterému já vycházím vstříc.

Foto: archiv Luďka Seryna

Úprava strojku od Luďka Seryna

Letos jste představil dámský model s názvem Lady a chystáte běžnou produkci. Máte v dlouhodobém hledisku ještě nějaké plány, co byste chtěl vytvořit?

Je to srdcovka, něco, za čím jdu úplně od začátku. Nejprve to byla pouzdra, abych si je zvládl vyrobit sám, poté stroje, které bych si vyrobil také sám, a teď to pochopitelně jde výš, takže chci zkusit hodinářské komplikace.

Mám připravený strojek s automatickým nátahem, minutové repetice i tourbillon. Ale všechno to bude trochu v jiném pojetí, než to třeba dělají Švýcaři. Abych pravdu řekl, tak Švýcarsko, to je nebe, to jsou hodinářští mistři, je to nejvíc.

Ale nechci se na tu hodinařinu dívat stejnýma očima jako oni. Chci to dělat po svém, jít trošičku jinou cestou.

Tím, jak děláte všechno sám, se na věci vlastně můžete dívat a přemýšlet o nich trochu jinak.

Přesně tak. Protože to, co si vymyslím, tak vlastně vyrobím. Ve Švýcarsku je to většinou o stejných jménech. Ředitel jedné firmy je potom ředitel další firmy a šéfkonstruktér z té firmy je pak šéfkonstruktérem ve druhé nebo třetí firmě. A nakonec si udělá vlastní firmu a vlastní značku. Takových případů je dost.

Z mého pohledu to beru tak, že ten člověk získá zkušenosti v těch firmách a na základě těch zkušeností postaví vlastní značku. Takže uvaří guláš z toho, co už umí, co se naučil tam či onde.

Já jsem nikdy na stáži nebyl, nikdy jsem nebyl ani zaměstnán u nějakého hodináře, neměl jsem ani svého mistra. Všechno tak dělám úplně od začátku a navíc ani nemám ty technologie, které mají ve Švýcarsku. Musím si vymyslet i tu technologii, takže to dělám úplně jinak.

Jak je to s výrobou komplikací, o kterých jste hovořil? Jste do jejich produkce schopen jít sám nebo musí s takovým záměrem přijít zákazník, kterému ukážete, že to máte připravené?

To je správná otázka. Do jisté míry to jsem schopný udělat sám. Myšlenku, kterou mám, jsem schopen zrealizovat v počítači, ale na opravdovou výrobu už je potřeba investor.

Související témata:

Výběr článků

Načítám