Vladimír Polívka: Už se necítím jako dítě slavných rodičů

Do Karlových Varů přijel herec podpořit svého otce, který na filmovém festivalu přebírá Cenu prezidenta festivalu.

Syn hereckých rodičů, jeho matkou je česko-francouzská divadelní a filmová herečka Chantal Poullain, přitom nevnímá, že by nějak stál v jejich stínu.

„Je mi třiatřicet a už se necítím jako dítě slavných rodičů. Snažím se jen zůstat a neuhnout z cesty, protože to stálo dost energie, kdy jsem si vytvořil nějakou vlastní identitu," řekl Novinkám.

Ke svému otci, se kterým sdílí práci divadelního a filmového herce, ale má velmi blízko. „Je to prostě dobrej chlap, je mi s ním hrozně dobře. Dostává tento rok cenu, což není přímo ten důvod, proč jsem tady, ale budu u toho hrozně rád,“ dodal.

V rámci karlovarského filmového festivalu soutěží v Hlavní sekci také film Slovo režisérky Beáty Parkanové, kde Vladimír Polívka hraje společně nejen se svým otcem, ale také s Martinem Fingrem, Jenovéfou Bokovou či Ondřejem Sokolem.

Film je inspirovaný režiserčiným dědečkem a vypráví o síle morální autority hlavního hrdiny, kterého minulý režim dožene až do psychiatrického ústavu.

Mladému Polívkovi přitom připadla záporná role. „Hraju tam člověka, který ve 30 letech dostane funkci. Je to člověk bez talentu, člověk příšerného ražení, jednoho z těch nejhorších možných ražení. Je to prostě estebák a kariérista,“ popsal svou roli.

S výslednou podobou filmu je přitom Vladimír Polívka spokojený. „Jsem hodně kritický k věcem, které dělám, ale toto si myslím, že je velice povedené. Je to film, který si své místo rozhodně zaslouží,“ zmínil.

Nevyhnul se mu také dotaz na to, zda by po vzoru svého otce dosáhl na cenu, která by vyzdvihla jeho životní kariéru. „Cena za celoživotní dílo je něco, k čemu se musí člověk dopracovat, a doufám, že té práce udělám tolik, aby si toho někdo všimnul,“ dodal Polívka mladší, který se ve Varech setkal i se svými fanoušky v rámci doprovodného programu Innogy, jež je jedním z partnerů filmové produkce.