Článek
Přiléhavější než Henrik je anglický název The Almost Man (tedy Téměř muž), který napovídá, že ne každý je připraven překročit pomyslný Rubikon a dospět. Celovečerní debut režiséra i scenáristy Martina Lunda navíc odhaluje, jak mohou za fasádou téměř harmonického vztahu silně zapáchat rozkládající se city, pokryté smutnou ironií a falší.
Pětatřicetiletý Henrik začal novou éru svého života. Dostal dobré místo, jeho vztah se posunul o vážnější stupeň výš, navíc čeká potomka. Ze začátku na sobě nedává znát, v jakém zmatku se nachází, jak moc se cítí uvězněn ve slepé uličce, z níž sice cestu, možná i cesty zná, ale není schopen alespoň jeden krok udělat. Henrik pluje životem neukotveně, neví, kam patří, respektive kam patřit chce.
Nezralost versus zodpovědnost
Bloudí na pomezí dvou teritorií – nezralého studentíka prváku na vysoké, kterému čurání z balkónu během večírků stále připadá vtipné, a dospělého muže, uvědomujícího si zodpovědnost plynoucí z nových závazků.
Lundův Henrik je syrové drama, z rádoby vtipných scén můžete cítit trpkost na jazyku, protože si možná ještě pamatujete nasazování vlastní masky dospělosti. Režisérův záměr ukázat, jak obtížně se s touto maskou někdy dýchá, dobře podporují představitelé hlavních rolí, Henrik Rafaelsen (známe jej z filmu Happy Happy) a Janne Heltberg Haarsethová.
Do boje o Křišťálový glóbus jde ryze festivalový, občas těžkopádný film, jenž má však potenciál zaujmout i masového diváka.
