Článek
S festivalem má dost společného - právě tady se totiž loni začal natáčet jednak na večeru, kde představil svou kolekci pánského oblečení americký herec John Malkovich, jednak na poněkud mystifikační tiskové konferenci, kde byl v roli režiséra představen Jan Budař. Vlastně to ale byla pravda: Budař ve filmu režiséra hraje.
A takhle je to v Polském filmu se vším. V příběhu čtveřice herců, Tomáše Matonohy, Pavla Lišky, Josefa Poláška a Marka Daniela, kteří chtějí natočit svůj vlastní film (všichni hrají sami sebe), splývá realita s fabulací tak, že není vůbec snadné, dokonce snad ani možné ji odlišit. To ale není podstatné, a doporučovala bych se o to ani nesnažit.
Důležité je, že se scenáristům Marku Najbrtovi [celá zpráva], Benovi Tučkovi a Robertu Geislerovi podařilo napsat vtipný scénář, který dává nahlédnout nejen do zákulisí natáčení filmu, ale i do myslí a vztahů jednotlivých aktérů. To obojí tvůrci předkládají s nadhledem a sebeironií, jaká je ve filmech z filmařského prostředí vidět málokdy.
Kromě toho je jejich nekorektní, leckdy dost drsný humor zaměřen na spoustu dalších věcí, počínaje česko-polskými vztahy, přes bulvární média, církve, sociální a etnické skupiny až k samotnému pojmu humor.
Film drží vysokou laťku zhruba hodinu a půl, v závěrečných minutách mu dochází dech, takže ku konci dospěje poněkud klopotně. Nicméně trojice tvůrců, která má na kontě Mistry a Protektora, ani tentokrát očekávání nezklamala.